Kala (Zantedeschia aethiopica) nebo také kornoutice, podle specifického tvaru květu, je v době květu vždy středem pozornosti. Kaly si můžete zakoupit jako řezanou květinu do vázy, pěstovat ji jako zajímavou pokojovou rostlinu nebo jí mít jako rostlinu venkovní, a to jak v nádobách, tak ve volné půdě. Bílé, tradiční druhy kvetou v zimě a jsou tedy většinou pěstovány jako pokojové, ale ostatní, pestrobarevné druhy můžete pěstovat i na zahradě nebo v nádobě na balkoně. Jen je třeba se o ně správně postarat.
Zajímavý květ vlastně není květ
Kala patří mezi rostliny áronovité (Araceae) a tato skupina se mj. vyznačuje podobným květem, což je toulec a palice. Toulec je ten velký lem, buď je bílý nebo barevný a obklopuje palici, což je ta žlutá šištice uprostřed. Samotné květy jsou drobné a nenápadné a vyskytují se právě na žluté palici. Říkáme – li tedy, že kala kvete třeba červeně, není to správné označení, protože jen toulec je červený, květy bývají žlutobílé.
Kdy se kaly vysazují na zahradu
Kala má v zemi hlízu, ta se vysazuje do vyhřátí půdy v době jako ostatní hlíznaté rostliny, například jiřiny. Takové optimální období bývá koncem dubna až začátkem května, nesmí mrznout, přičemž stanoviště vyžadují slunné s částečným zastíněním. Pokud byste totiž kaly vystavily celodennímu žáru, květy dlouho nevydrží a rychle odkvetou. Hlízy se vysazují do hloubky 5 až 10 cm. Půda je vhodná propustná, s dobrou drenáží.
Jaké mají kaly nároky
Kromě propustné půdy je důležitá drenáž, a to z toho důvodu, aby přebytečná voda odtékala, což platí hlavně v případě nádob, a nehromadila se v blízkosti hlíz. Ty by začaly zahnívat a kaly by velmi rychle odumřely. V období sucha ale kaly dobře a pravidelně zalévejte a mírně přihnojujte plným tekutým hnojivem.
Co s kalami na podzim
Kaly pochází z vyhřáté a prosluněné Afriky, takže naše zimy rozhodně nezvládnou. Abychom jim zajistili dobré přezimování, musíme je ochránit před mrazem. Na podzim, po odkvětu, většinou koncem září, vyndáme hlízy z půdy, ale i z nádob, očistíme je a necháme zaschnout. Po zaschnutí a případném dočištění do přebytečné zeminy je uskladníme v rašelině nebo pilinách a dáme na suché a chladné místo, kam se v zimě nedostane mráz. V zimě je choďte pravidelně kontrolovat, jednak proto, zda se na hlízách nešíří houbové choroby, ale také proto, zda je nechodí ochutnávat hlodavci, kteří si hlízami bohatými na škrob rádi obohacují svůj zimní jídelníček.
Proč kala nekvete
Důvodů, proč se u kaly nedočkáme květů může být více. Nejčastěji to bývají nevhodné pěstební podmínky v podobě příliš vysoké teploty, nedostatku světla a vody. Aby kala kvetla, vyžaduje vody dostatek, nikdy však hlíza nesmí ve vodě stát. Z toho důvodu je potřebná drenáž. Jestliže je kala pouze tvořená množstvím listů, znamená to, že neměla vhodné podmínky pro založení květů a nevytvoří se toulec a palice nebo jsou květy různě deformované. Kaly by měly kvést přibližně dva měsíce od výsadby a kvetou 6-8 týdnů.
Kaly netrpí na škůdce a choroby
Kala není sice žádná běžná rostlina, nicméně netrpí nijak závažně na napadení škůdci, pomineme-li, že ji slupne nějaký hlodavec. Jediné, co by u kaly mohl být problém jsou houbové choroby, hlavně plísně a hniloby, které napadají hlízy. Právě hnilobu poznáte na rostlině snadno, na stonku a oddencích se začnou objevovat hnědé skvrny. Pokud toto onemocnění na kale zaznamenáte, celou hlízu vyhoďte do směsného odpadu (nejlépe ale spalte), aby se choroba dále nešířila.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
