Kdy předpěstovávat letničky? A jaké?
Díky tomu, že nebudete leniví a začnete s předpěstováním svých vlastních sazenic, získáte mnoho výhod. Nejde jen o finanční stránku věci, kdy ušetříte docela dost peněz za nákup sazenic, ale hlavně, máte jistotu, že rostliny budou silné a zdravé, protože si je sami vypěstujete a můžete jim tak dopřát vše, co potřebují.
Nespornou výhodou je také fakt, že si předpěstujete přesně ty druhy, které opravdu chcete. Je tedy ten správný čas pustit se do práce, a kromě letniček i trvalek můžete vysévat i jarní zeleninu či si dle našeho návodu předpěstovat sadbu paprik.
Tip: Pro ještě více nápadů
Milujete kromě květin také knihy? Tak si vyberte v nepřeberném množství na BurdaMedia Extra_store, a to se slevou 40 %! Kromě mnoha kuchařek zde najdete i další zajímavé tituly, jako je třeba Bydlíme v zahradě a knihu nejzajímavějších proměn z produkce časopisu Marianne Bydlení. Tato speciální akce potrvá jen do 19. ledna 2025.
Některé druhy letniček v lednu nevysévejte
Velké množství letniček patří mezi druhy, které lze bez problémů vyset přímo na stanoviště. To ale platí pouze pro druhy, co mají velmi rychlý vývoj. Kromě těchto „rychlíků“ však existuje druhá skupina rostlin, která potřebuje delší dobu pro svůj vývoj. Naštěstí právě teď je ten správný čas, abychom těmto rostlinám poskytli vše, co potřebují a do doby výsadby na stanoviště byly zdravé, silné a vitální.
Určitě vysejte tyto letničky
To, jaké druhy chcete pěstovat, si dobře rozmyslete a neberte stojany se semínky v obchodě útokem. Máte dostatek času na to, zvolit vhodné druhy, kterým se bude v daných podmínkách nejlépe dařit. Mezi nejčastěji vysévané letničky patří begonie, lobelky, astry či petunie. Předpěstovat si můžete i mnoho trvalek, například šalvěj, dračík nebo karafiáty, dokonce lze ze semen vypěstovat levandule.
Letničky můžete vyset na dvě místa
To, kde budete letničky z výsevu pěstovat, samozřejmě záleží na tom, jaké jsou vaše možnosti. Ideálním místem pro výsevy je vytápěný skleník, kde bude nejen dostatek světla, ale také ideální teplota a to kolem 22 °C. Vytápěný skleník však nemá každý, a tak se nabízí druhá a asi častější možnost předpěstování, kterou je okenní parapet. Ale zde je také třeba zajistit především světlo, přičemž klíčícím rostlinkám vadí i vysoký okenní rám.
Pro klíčení se používá výsevní nebo množárenský substrát, většinou to bývá směs rašeliny a perlitu, který zajistí vzdušnost a propustnost substrátu. Nepoužívejte loňský substrát, kde jste třeba již něco pěstovali, hrozí totiž přenos chorob a vaše práce by tak byla naprosto zbytečná.
Jak se o vzcházející rostlinky starat?
Pro klíčení je třeba zajistit teplotu mezi 20 až 22 °C, přičemž substrát musí být neustále vlhký. K tomu se hodí rozprašovač, kde nehrozí vyplavení semínek proudem vody, jako tomu bývá u zálivky konvičkou. Jakmile semínka vyklíčí, je třeba nižší teplota, takže je přeneste do místnosti s teplotou kolem 10 °C. Před výsevem se ještě ujistěte, zda semínka dané letničky vyžadují tmu (zasypete je substrátem) či světlo (nesmíte je zasypat substrátem). Tuto informaci, spolu s dalšími užitečnými informacemi, naleznete přímo na sáčku s osivem.
Jak zasetá semínka zalévat?
Vysetá semínka i vyklíčené rostliny musíte udržovat ve vlhkém substrátu a při vyšší vzdušné vlhkosti. To vše zajistí právě již zmíněný rozprašovač. Abyste udrželi požadovanou vlhkost vzduchu, můžete přes výsevní misku či květináč přetáhnout igelitový pytlík, který ale musíte během dne občas sejmout. Pokud byste to totiž neudělali, začaly by se zde množit houbové choroby a vy byste se žádných rostlinek nedočkali. Větrání je tedy velmi důležité a platí zde stejná pravidla jako při pěstování ve skleníku.
Kdy lze sazenice vysadit do zahrady?
Vyčkejte alespoň do začátku května a v případě, že ledoví muži hlásí v půlce měsíce příchod, ochraňte mladé rostlinky třeba bílou netkanou textilií.
Důležitý tip: Nově vysazené sazenice vašich oblíbených letniček chraňte hned od začátku před útokem slimáků, třeba pomocí granulí Ferramolu.
O autorce: Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.