Dejte pozor při výběru odrůdy
Komule Davidova (Buddleja davidii), alias motýlí keř, je opadavý keř různého vzrůstu i tvaru. Roste dle kultivaru nejčastěji do výšky i šířky 1–3 metrů a má spíše vzdušný, rozevlátý vzhled. Na nových letorostech vykvétají drobné kvítky tvořící latnaté květenství připomínající tvarem dlouhé úzké šišky nebo mohutné kornouty, až 30 cm dlouhé.
Než v obchodě chytnete květináč s nádherně kvetoucím motýlím keřem, dobře si prohlédněte etiketu, případně se poraďte se zahradníkem. Často se keř prodává pod obecným názvem, a stává se, že roste jinak, než čekáme.
Odrůd je totiž velké množství, některé rostou spíše do šířky, jiné naopak úzce do výšky. Existují odrůdy nízké, do menších zahrad, ale i obří o výšce a šířce kolem 3 metrů. Alespoň u květů máme většinou jistotu, jak pokvetou, koupíme-li již kvetoucí. Nejznámější jsou fialové varianty, ale mnohé zahrady se již pyšní sytě růžovými, vínovými i bílými barvami komule.
Téměř po celé léto je komule obletována motýly, které přitahuje vůně jejích květů.
Zvolte správné umístění, nebude pak omrzat, květy použijte i do vázy
Motýlímu keři se daří i v polostínu, na slunci však poroste lépe. Dobře snáší i suchá období a na půdu taktéž není příliš náročný. Nebude se mu dařit v příliš těžké tvrdé půdě nebo ve stínu.
Jeho květy omamně voní, což okamžitě pocítíme i my, když kolem něj projdeme. Kvete nejčastěji od července do září, později keř zdobí suchá květenství. Na květy se slétají motýli v neuvěřitelném množství, často na jednom květu sedí i několik motýlů, v našich zahradách snad nejčastěji babočka paví oko. Kromě motýlů jej navštěvují i čmeláci, včely a další hmyz. Květy můžeme řezat do vázy, hezky vypadají i suché.
V některých zahraničních zemích, kde má vhodné podmínky, roste dokonce jako plevel, se kterým je nutné bojovat, protože se snadno množí semeny a zplaňuje. Na zahradě si ho jednoduše namnožíme pomocí řízků.
Jarního řezu komule se není třeba bát, dobře obráží. Větve seřízneme na 20-30 cm.
Řezu se nebojte, jinak pokvete málo a řídce
Motýlí keř je tak trochu nezmar, není tedy třeba se obávat, že ho špatně ustřihneme. Keř si tvoří kořenový systém, a postupně každý rok roste o něco více, až do své konečné podoby. Kvete na nových letorostech, pokud bychom ho tedy nestříhali vůbec, větve by byly stále mohutnější, ale nové přírůstky malé. Řez motýlího keře je naprosto zásadní.
Každý rok v předjaří, když pomalu začíná vše pučet a nehrozí příliš silné mrazy, je třeba keř hluboce seříznout. Střihu se nemusíme bát, velmi snadno obráží, a pokud některé větve omrzly, keř si s tím celkem snadno poradí. Větve seřízneme na 20-30 cm vysoké pahýlky, i méně. U starších keřů můžeme seříznout i na 50 cm. Použijeme buď nůžky nebo pilku, dle síly větví.
Podzimní střih, kdy pouze částečně zkrátíme větve, není nutný. Provádí se především proto, aby se keř nepolámal pod tíhou sněhu. Tomu je možné předejít i svázáním větví.
