Některé rostliny zdobí naše zahrady krásnými květy, jiné se na zahradách pěstují pro chutné plody, a pak existují rostliny, které by se na zahradách snad ani vyskytovat neměly, zvlášť pokud máte malé děti nebo zvířecí mazlíčky. Mezi takové patří oměj šalamounek, jedna z nejjedovatějších rostlin Evropy.
Oměj šalamounek (Aconitum plicatum)
Oměj šalamounek je endemitem českých horských oblastí. V okolních státech se vyskytují oměje také, ale jedná se o příbuzné druhy, například o oměj tuhý (Aconitum firmum) či oměj horský (Aconitum napellus). Nejčastěji můžete oměj šalamounek potkat na polostinném stanovišti, má rád vlhčí a živné půdy. Roste jako trvalka podél horských potoků, na okrajích rašelinišť a ve světlých smrkových lesích. Jedná se o ohrožený druh, proto je zákonem chráněný a nesmí se trhat ani vyrývat a přesazovat do zahrad.
Oměj šalamounek dorůstá do výšky 50 až 150 cm a vykvétá od července do konce září temně modrými květy, seskupenými v hroznovitých květenstvích, o jejichž opylování se starají především čmeláci. Občas se stává, že o květy projeví zájem i jiný hmyz. Ten pak prokousne květ z boku a touto cestou se dostane k nektaru. Takto poškozené květy však už zůstanou bez opylení, čmeláci se jim vyhnou.
Jak se projevuje otrava omějem
Oměj šalamounek obsahuje ve všech částech rostliny prudký jed, alkaloid akonitin, díky němuž se rostlině vyhýbají nejen všichni býložravci, ale například i myši. Smrtelná dávka pro člověka je už 3-4 mg čistého akonitinu, ale jsou známy i případy, kdy ke smrti vedlo i požití dávky nižší. Otrava omějem je velmi krutá. Asi půl hodiny po konzumaci se dostaví hořkost a pálení v ústech, říhání, suchost a svírání v krku, mravenčení končetin a později i tuhnutí celého těla, závratě a křeče. Člověk však zůstává při vědomí a ke smrti dochází po 15 minutách až 6 hodinách.
Droga z oměje je součástí léčiv
Akonitin se využívá ve farmaceutickém průmyslu k výrobě léků proti migréně, zánětům trojklanného nervu a k léčbě bolestivých zánětů nervů. Také bývá součástí znecitlivujících mastí. V lidovém léčitelství se oměj šalamounek vzhledem k silné jedovatosti nikdy nevyužíval. Zato v travičství je znám již od středověku, používal se jako šípový jed.
Zdroj:http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=619; https://sazenicka.cz/omej-salamounek-lecive-ucinky/
