Bobkovišně nejen na živé ploty
Bobkovišeň (Prunus laurocerasus) je stálezelený keř, který oživí každou zahradu, což oceníme především v zimě, kdy ostatní dřeviny dávno shodily listy. Vysazuje se nejčastěji na živé ploty, k oddělení různých částí zahrady a velmi krásná je také jako solitéra. Výhodou je, že velmi dobře snáší řez, zmlazení a hlavně neopadává.
Tímhle bobkovišni radost vážně neuděláte: pozor na jílovité, vápenité a zamokřené půdy
Bobkovišně milují polostín, neutrální až mírně kyselé půdy a vlhkou půdu, nicméně prospívá dobře i v sušších půdách. Nikdy ji nevysazujte do půd jílovitých a přemokřených, to se s ní pak velmi rychle rozlučte. Jsou-li půdy příliš vápenité, dochází ke žloutnutí listů, což naštěstí můžeme zachránit přihnojením síranem hořečnatým. Na slunci keř více kvete, vůní dokonce připomíná šeřík. Často ho ale „popálí“ nejen mráz, ale také slunce v únoru až březnu, kdy listy vlastně uschnou. Díky tomu, že se jedná o stálezelenou dřevinu, probíhá u ní stále fotosyntéza, ke které potřebuje mj. dostatek vody. Je-li půdy zmrzlá, voda se ke kořenům nedostane a listy, které nemají přísun vody z kořenů, nakonec usychají.
Bobkovišeň je jedovatá a netrpí moc na škůdce
Celá rostlina a zejména plody jsou jedovaté, na to pamatujte zejména tehdy, máte-li na zahradě malé dítě, pro které by plody mohly být lákavé. Bobkovišeň v příznivých podmínkách netrpí na škůdce, ale občas se na listech, byť jsou jedovaté i pro býložravce, objevují požerky od lalokonosců, případně je mohou napadnout červci.
Proč listy bobkovišně reznou a kroutí se: pozor na jejich poškození
Reznutí listů a jejich následná deformace bývá často následkem mechanického poškození listů. Listy na mladých výhoncích jsou totiž velmi citlivé na poškození, následně hnědnou a dále se nevyvíjejí. To je také jeden z důvodů, proč byste neměli bobkovišně vysazovat na nechráněná stanoviště.
Pozor na vlhko a stín: zde dochází k rozvoji houbových chorob
Vysadíte-li bobkovišeň do příliš vlhkých míst, kde je navíc stín, na listech se začnou šířit bakterie, které způsobí hnědé skvrny na listech, dále se šíří padlí, způsobující typický bílý povlak na listu a jeho následné zkroucení a další houbové choroby.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
