Saturejka zahradní náleží mezi silně aromatické byliny z čeledi hluchavkovitých, původem ze Středomoří a z jihovýchodní Asie. Ve střední Evropě má však její použití velmi dlouhou tradici, v klášterních zahradách se pěstovala již od 9. století a velmi brzy se rozšířila i do venkovských bylinkových zahrádek.
Saturejka zahradní (Satureja hortensis)
Jednoletá bylina, letnička, která dorůstá do výšky jen asi 30-40 cm. Jedná se o bohatě větvený keřík s tuhou lodyhou, na bázi často zdřevnatělou a s malými a úzkými listy tmavozelené barvy. Vykvétá po celé léto světle fialovým až růžovým květenstvím. Kvést vydrží až do prvních mrazíků.
Pěstování saturejky zahradní je snadné
Semena saturejky se vysévají velmi brzy, už na přelomu února a března do výsevního substrátu doma za oknem a do zahrady nebo do truhlíku na balkoně se vzrostlé sazenice vysazují v druhé polovině května, kdy už nehrozí ranní mrazíky. Přímo na záhony se saturejka vysévá od konce dubna až do konce května.
Saturejka zahradní vyžaduje hlinitopísčitou a dobře propustnou půdu, spíše chudší na živiny. Do květináčů si můžete pořídit přímo substrát pro středomořské bylinky nebo k běžnému substrátu přimíchat porci hrubšího písku.
Se zálivkou saturejky raději šetřete. Zalévejte opatrně a vždy až po úplném vyschnutí substrátu. Saturejka je choulostivá na přemokření. Miluje slunce a teplo a velmi dobře zvládá delší období sucha.
Saturejka jako rostlinolékař
Pokud se na své zahradě hodláte vyhýbat průmyslově vyráběným postřikům proti škůdcům, pak vyzkoušejte účinky saturejky. Vysaďte ji na záhony mezi zeleninu i květiny, protože její aroma spolehlivě odpuzuje mšice, mravence i běláska zelného. Saturejka se uvádí jako vhodný soused pro cibuli, hrášek, fazole, kapustu, hlávkový salát i špenát.
Bohatá květenství saturejky také přilákají do zahrady všechny opylovače. Včelami, čmeláky i motýly se to bude kolem keříků téhle aromatické bylinky jen hemžit.
Kdy sklízet aromatické větvičky
Větvičky s listy se mohou odstřihávat po celou sezonu, ale největší sílu má aroma těsně před rozkvětem a v době květu bylinky. Saturejka neztrácí svou vůni ani sušením. Nezdřevnatělá nať s lístky se suší při teplotě do 35 °C, rozložená na síti ve stínu nebo svázaná do malých svazků a zavěšená na místě s dobrým prouděním vzduchu.
Saturejka jako kuchyňské koření
V kuchyni se saturejka využívá čerstvá i sušená, ale s jejím množstvím by se mělo raději šetřit, bylinka je velmi silně aromatická a v pokrmech výrazná. Je vhodná do luštěninových jídel, o zeleninových a smetanových polévek, ke zvěřině, do bylinkového másla a zeleninových salátů i k rybám. Saturejka je skvělá i ve sklenici s kyselými okurkami.
Saturejka je také součástí provensálského koření, spolu s rozmarýnem, bazalkou či tymiánem nebo také tvoří základ balkánské kořenící směsi čubrica, která se využívá při grilování masa nebo do pokrmů z masa mletého.
Saturejka v lidovém léčitelství
- bylinka účinkuje proti nadýmání, zabraňuje tvorbě plynů v zažívacím traktu
- má protiprůjmové účinky
- podporuje chuť k jídlu a usnadňuje trávení
- má mírný antiseptický účinek
- působí močopudně
Jak připravit tradiční nápoj lásky
Saturejka se odedávna považuje za účinné afrodiziakum, které mužům dodává sexuální sílu a u žen podporuje chuť na milování.
- 2 lžíce listů saturejky zahradní
- 1 lžíce listů máty peprné
- 1 lžíce květů třezalky tečkované
- 0,7 l červeného vína
Bylinky vložte do čisté nádoby, přelijte červeným vínem, dobře uzavřete a nechte 2-3 týdny macerovat. Občas protřepejte. Po uplynutí doby macerát přelijte přes jemné sítko nebo přes čisté plátýnko. Užívejte ráno na lačno, ale jen malého panáčka, ne více!
Zdroj: Autorský text s využitím knihy Bylinky našich babiček, P. Nardo (Computer Press, 2011)
