Jak skladovat brambory přes zimu?
Aby uskladněné brambory vydržely co možná nejdéle, je důležité je po sklizni pečlivě roztřídit. To, že jsou očištěné od přebytečné zeminy, je věc samozřejmá, nicméně je svou pozornost zaměřte také na kvalitu hlíz. Pro skladování můžete vybrat pouze absolutně zdravé a tvrdé hlízy, všechny ostatní jsou nepřípustné. Nařezané hlízy nebo jinak mechanicky poškozené ihned zpracujte, nahnilé či jinak zasažené chorobami bez milosti vyhoďte.
Jaké brambory neskladovat?
1. Poškozené hlodavci
Na podzim máme plné ruce práce nejen my, zahradníci, ale také hlodavci, kteří si dělají zásoby na zimu a hledají, co by na naší zahradě ukořistili. Nejhorší bývá poškození hlíz od hryzců, kdy v době gradace může dosáhnout populační hustota až tisíc jedinců na hektar. Není proto divu, že jakmile máte hryzce na užitkové zahradě, bude se mu u vás líbit, a máte-li brambory, buďte si jisti, že se pustí i do nich.
Pokud poškození hlíz od hryzce nepřesahuje 30 % povrchu, je zaschlé, bez příznaku druhotné infekce houbovými chorobami, lze takto poškozené hlízy považovat za kosmetickou vadu. Ani tak je však nikdy neskladujte společně s těmi naprosto zdravými, ale dejte je stranou a přednostně zpracujte. Poškozené hlízy od hlodavců vyžadují pravidelnou kontrolu zdravotního stavu, jakmile začnou třeba hnít, okamžitě je vyhoďte do směsného odpadu.
2. Popraskané brambory
Příliš rychlý růst po období zpomaleného růstu vede k tomu, že se na hlízách vytvářejí různě hluboké praskliny. Takový stav nastává, když dochází k nedostatečnému zavlažování brambor, při přehnojení dusíkem a při opožděné sklizni. Problém u prasklin je ten, že jsou to vstupní brány pro různé mikroorganismy, které pak způsobují druhotné hniloby. Mají-li tedy hlízy hluboké praskliny, opět je neskladujte s těmi zdravými, ale dejte je stranou a zpracujte co nejrychleji.
3. Strupovité hlízy
Na hlízách se vytvářejí různé strupovité skvrny s korkovitým povrchem. Původcem této choroby jsou bakterie z rodu Streptomyces, které mohou být v půdě a daří se jim především v půdě teplé a písčité. Jejich přítomnost v půdě podporujeme používáním chlévského hnoje, zaoráním slámy a vápněním přímo k bramborám. Naopak je potlačíme zeleným hnojením a přihnojováním hořčíkem a manganem.
Důležité je také střídání plodin a výsadba odolnějších odrůd brambor. Napadené hlízy strupovitostí jsou sice brány jako vada na kráse, ale jsou hůře skladovatelné, mají větší odpar vody a hrozí napadení houbovými chorobami. Při zpracování takto napadených hlíz je mnohem větší odpad, protože pořád odkrajujete zasažené části hlízy, a mají také nižší obsah škrobu.
4. Napadené mokrou hnilobou hlíz
Tato houbová choroba je způsobená bakteriemi rodu Erwinia a poznáte ji tak, že hlízy nepříjemně zapáchají a mají kašovitou konzistenci. Problém je, že někdy si nevšimnete, že je hlíza napadena, protože nevidíte dovnitř, jenže jakmile takové brambory uskladníte, hniloba se začne dál vyvíjet a při kontaktu se přemístí na další hlízy. Pro eliminaci šíření hniloby je důležité, aby uskladněné brambory byly suché.
Zdrojem této choroby je sadba a také chladné, vlhké počasí i těžké vlhké půdy. Hlízy napadené hnilobou rozhodně nikdy nekonzumujte a při sebemenším podezření je vyhoďte.
O autorce: Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
