Máte-li při závlaze rostlin na výběr mezi vodou studniční, z řádu či nachytanou dešťovku, rozhodně vždy využívejte právě dešťovou vodu. Rostliny ji velmi dobře přijímají, protože není studená, je měkká, neobsahuje žádné soli, minerály ani chlor, takže je dokonalá. Jestliže si doma mícháte rostlinné jíchy jako ochranu rostlin proti chorobám a škůdcům, opět pro naředění využívejte především dešťovou vodu.
Dešťová voda nepatří ani do studny, ani do kanalizace
Jestliže jste doposud dešťovou vodu nechávali jen tak odtéct do kanalizace, nejen, že je to velká škoda, ale dle zákona by každá domácnost měla tomuto úniku zabránit. To samé platí v případě, že ji svádíte do studny, kde máte pitnou vodu. Dešťovka je sice úžasná pro rostliny, ale ne pro naše zdraví, může totiž kontaminovat celý pramen a pak vám poděkují i vaši sousedé. Takže jediné a optimální řešení jsou nádrže, kde ji budete zachytávat, které lze běžně zakoupit a lze si mezi nimi i dobře vybrat tu pravou pro naši zahradu.
Jak využít dešťovou vodu?
Jak již bylo několikrát řečeno, využíváme ji především k závlaze rostlin. Bylo zjištěno, že díky svému složení ji ocení především kyselomilné rostliny jako jsou rododendrony, vřesy či borůvky. Dešťová voda obsahuje dusík ve formě dusičnanů, které rostliny využívají pro svůj růst a vývoj a díky jejímu pH dochází ke snazšímu uvolňování živin z půdy.
Dešťovka ale je výborná i na praní či splachování WC. Pamatuji si, jak moje babička, která prala ještě na valše, právě v dešťovce máchala prádlo. Důležité ale je, aby byla dešťovka čistá, bez mechanických příměsí. V dnešní době, kdy většina lidí má automatickou pračku, lze rovněž použít dešťovku, která nezanáší potrubí ani pračku vodním kamenem a prací prostředky se v ní lépe rozpouštějí. Existují dokonce i pračky, které jsou speciálně upravené právě pro použití dešťové vody. Jestliže budete dešťovku používat ke splachování toalety nebo na praní, doporučuje se podzemní nádrž s pískovou filtrací a speciální, samostatný rozvod. V žádném případě se nesmí v žádné části rozvodů smíchat voda dešťová s vodou pitnou.
V čem dešťovku uchovávat: nejlepší jsou nádrže a sudy
Záleží, kolik prostoru na své zahradě máte, dle toho si zvolíte různě objemné sudy, či nádrže, které mohou být nad zemí nebo podzemní. V obou případech z nich vodu nabíráte ručně, nebo pomocí čerpadla. Pokud si chcete trochu ulehčit život při závlaze rostlin, je možné nainstalovat automatický závlahový systém.
I dešťovka se může zkazit, nezapomeňte dodržet důležité zásady umístění nádrže
Ano, ačkoliv se to nezdá, i dešťová voda v nádrži či sudu se může zkazit, v tom případě byste měli omezit její používání a provést nápravu. Důležité je, aby nádrž nebyla umístěna na přímém slunci a stála na rovné podložce. Čas od času je nutné nádrž vyčistit, takže s tím počítejte ve chvíli, kdy ji budete někam umisťovat. Nádrž musí být opatřena víkem, které nejen zamezí různému spadu z okolí, ale voda déle vydrží a nespadne sem žádné zvíře. Na hladině se často vytváří řasa, což sice pro zalévání rostlin až tak nevadí, ale jestliže voda zapáchá, už ji nepoužívejte. Zde se totiž mohou množit různé bakterie a to nikdy nevěstí nic dobrého.
Jak zjistit kvalitu dešťové vody: záleží na materiálu střechy a okapů
Dešťovka je sice jako zdroj závlahy pro rostliny kvalitní, nicméně i u ní musíte hlídat kvalitu a to především v případě, že s ní zaléváte užitkové rostliny. Při dešti se může stát, že po cestě z mraku na zem nasbírá dešťovka různé nečistoty, při dopadu na střechu může spláchnout třeba ptačí trus. Problém může být i v případě materiálu, ze kterého je střecha vyrobená. Jestliže máte střechu plechovou, kde se loupe stará barva nebo tam máte asfalt, není taková voda moc vhodná. Jestliže máte střechu, svody a okapy z mědi, je vhodné si zaplatit rozbor vody a dle výsledků pak jednat dále.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
