Jak pěstovat sloupovité ovoce?
Současný sortiment ovocných dřevin je rozmanitý, a tak můžete na svých zahradách pěstovat i takové druhy, které lze vidět spíše při vašich zahraničních toulkách po Středomoří. Jestli jste však smutní z toho, že nemáte k dispozici zahradu, a kvůli tomu se pěstování ovoce věnovat nemůžete, není to tak úplně pravda. Šlechtitelé totiž nikdy nelení a každým rokem vyšlechtí celou řadu odrůd těch nejoblíbenějších ovocných druhů, díky čemuž si vlastní plody vypěstuje skutečně každý. K pěstování na omezeném prostoru byly vyšlechtěny speciální sloupovité odrůdy, které klamou tělem, protože i z tak malého stromku můžete získat obří úrodu svého oblíbeného ovoce.
Nebojte se pěstování sloupovitého ovoce
Mezi lidmi občas panuje mylný názor, že čím více je daná odrůda prošlechtěná, tím náročnější daný druh bude, a tím obtížněji se bude pěstovat. To je ale chyba, protože právě vyšlechtěné odrůdy jsou méně náročné na pěstování, právě proto, že jsou prošlechtěné na dané podmínky, například pro pěstování ve stísněných podmínkách v nádobách. Nespornou výhodou sloupovitých odrůd je to, že rostou pomalu a zaberou málo místa. I tak ale dokážou poskytnout nečekaně bohatou úrodu. Jako sloupovité druhy můžete dnes zakoupit všechny ovocné druhy, od jabloní a hrušní, po švestky, třešně, meruňky či broskvoně. Kromě závlahy a výživy sloupovité druhy ocení pravidelný jarní řez a ochranu proti chorobám a škůdcům.
Skvělou volbou jsou baleríny
Možná jste již procházeli nějaké zahradnictví nebo nabídku e-shopu a narazili jste zde na termín Balerína. Toto označení se používá hlavně u jabloní, ale není to pravidlem, a značí to odrůdu, která poroste sloupovitě. Pro takové tvary je typické, že květní pupeny se zakládají přímo na kmeni, nikoliv na bočních výhonech, jak jste zvyklí u klasických stromů. Zde je jen třeba dávat větší pozor při jarním řezu, abyste neodstřihli nic, co musíte ponechat.
Za kvalitu se platí
Sloupovité odrůdy musely být vyšlechtěné a takový zásah samozřejmě něco stojí. Proto budou tyto druhy o něco dražší než klasické tvary. Nicméně věřte, že investice se vám v případě sloupovitých druhů rozhodně vyplatí a s první úrodou vrátí.
Kdy sloupovité ovoce vysazujeme?
Nejlepší výběr sloupovitého ovoce bývá na podzim a na jaře, v létě tak nikdy ovocné dřeviny nekupujte, kvalita stromků totiž není nijak valná. Nyní již mnohá zahradnictví nabízí pestrý sortiment ovocných dřevin, takže se klidně můžete vypravit na nákup. Jaro je pro výsadbu velmi vhodné období, dřeviny mnohem lépe koření a lépe se ujímají, nemusíte řešit případné zazimování. Výsadba na jaře je vhodná zejména pro náchylnější druhy, jako jsou meruňky či broskvoně. Ještě před tím, než sloupovitou dřevinu vysadíte, ujistěte se, o jaký druh se jedná, zda ho lze pěstovat jen v nádobě, nebo na zahradě či jsou možné obě varianty. Jinak byste se pak na balkoně mohli divit, jaké monstrum vám vyrostlo.
S balem nebo bez balu?
Ovocné dřeviny se nejčastěji prodávají prostokořenné tj. bez kořenového balu, ale pokud si chcete nějaký stromek zakoupit již nyní, pořiďte si vysazený v kontejneru nebo květináči, nechte ho na zahradě, a jakmile přijde to pravé jaro, vysaďte ho na požadované místo.
Jak pěstovat sloupovité ovoce v nádobě
Jakmile si donesete domů zakoupený ovocný druh, musíte ho přesadit do jiné nádoby, dostačující je nádoba o objemu 30 litrů. Vyvarujte se samozavlažovacích nádob a truhlíků, kde je velká pravděpodobnost přelití a následného zahnívání kořenů. Vysazujte do směsi kompostu, písku a zahradní zeminy a zalijte. Závlaha v prvních dnech po výsadbě by měla být pravidelná, nejlépe dešťovou vodou, stejně tak chraňte strom před chorobami a škůdci. Stromek v nádobě zhruba po 5–7 letech přesaďte do nové zeminy.
Kdy se můžeme těšit na první ovoce?
Pokud se o stromek staráte, jak máte, prvního ovoce se dočkáte většinou až druhým rokem po výsadbě, ačkoliv se často stává, že když ho vysadíte teď na jaře, nějaké to jablíčko se může objevit ještě letos. Počítejte ale s tím, že stromek se musí na nové stanoviště nejprve trochu adaptovat, proto mu dopřejte dostatek času a péče, a to především v prvních dvou až třech letech.
O autorce: Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.