Pokud vám pokojové rostliny neustále usychají, uhnívají nebo odumírají z “neznámých” důvodů, je na čase si pořídit takové, které jsou téměř nezničitelné a přežijí každou krizi.
Mezi zahrádkáři je rozšířený názor, že listy spadané z ořešáku brzdí rozklad kompostu a činí ho nekvalitním. Proto se obvykle nekompostují, ale vyhazují nebo po proschnutí pálí. Jejich zkompostování je ale možné, jen musíte vědět jak.
Veškerá pozdní zelenina bude v listopadu vděčná za vyšší vrstvu nastýlky připravené z vyzrálého kompostu a slámy. Vydrží tak na záhonu do zimy nebo až do jara.
Trvalkové záhony dělají zahradu. Proto je dobré vědět, jak je správně založit a určitě se hodí i pár základních výsadbových tipů. S přípravou je nejlepší začít už na podzim, ale není to podmínkou.
Kdouloně se vracejí do českých zahrad. Důvodů je vícero. Jsou odolné, krásně kvetou a vytvářejí dekorativní plody charakteristické vůně. Vysadit je není těžké a ideální čas nastává v listopadu.
Chcete-li využít kakost jako půdopokryvnou rostlinu, budete potřebovat dostatečné množství sazenic. Pokud jich nemáte dost, můžete si ještě na konci podzimu některé druhy úspěšně namnožit.
Dřevěný popel obsahuje minerály, které přímo volají po opětovném využití v zahradě. Pro jeho využití jako hnojiva, ale existují určitá pravidla, která je nutné dodržet.
Chcete-li se příští léto opět těšit z vonných květů nocenky jalapské, přezimujte její kořenové hlízy. Pokud to uděláte správně, odvděčí se napřesrok mohutným růstem.
Klasickou trojici přezimující zeleniny tvoří spolu s kadeřávkem a růžičkovou kapustou ještě zimní pór. Ve srovnáním s letním pórem je rozšířenější a sklízí se od podzimu do jara.
Přezimující zeleniny odolávají i silným mrazům a nízká teplota na jejich kvalitu nemá vliv. Kromě kadeřávku a zimního póru můžete v zimě sklízet také růžičkovou kapustu.
