Nemáte zahradu? Stačí balkon
Současný sortiment ovocných druhů je velmi rozmanitý a není tedy divu, že vlastní ovoce sklízí i majitelé městských bytů, kteří mají k dispozici pouze balkon nebo terasu. Pro pěstování v nádobách jsou vypěstovány speciální kultivary a bez problémů poskytnou slušnou úrodu. Na pěstování třešeň zase tak náročná není, nicméně je pár věcí, které nám neodpustí.
Základem pořádné úrody nejsou živiny
Chceme-li nejen třešním, ale i ostatním ovocným druhům přilepšit, je vhodné dodat jim nějaké živiny. Nejlepší volbou jsou samozřejmě organická hnojiva v podobě hnoje nebo kompostu. Pravidelné dávky kompostu během jara, případně zapravení uleželého chlévského hnoje na podzim, třešním vystačí na hodně dlouho. To, co skutečně pro zrání plodů vyžadují, je hlavně dostatek vody.
Plody velké jako hrášek jsou průšvih
U mnoha odrůd třešní bylo zjištěno, že při suchu a nedostatku vody začínají předčasně červenat plody. Takové plody bývají maximálně velké jako hrášek, bez vyzrání se vybarví do červena, seschnou a opadnou. Velmi náchylná je odrůda ´Schneiderova pozdní´ nebo odrůda ´Sam´. Třešeň vyžaduje 10 až 20 litrů vody na metr čtvereční a pokud toto množství nedokáže zajistit příroda, musíte vodu doplnit vy. Pro zjištění, zda je třeba zálivka, je vhodné použití srážkoměru.
Za slabou úrodou mohou i další faktory
Stává se, že ať ovocným druhům přilepšujeme, jak můžeme a staráme se o ně s tou největší láskou, žádné valné úrody se nedočkáme. Některé důvody, které nízkou úrodu způsobují, bohužel nedokážeme ovlivnit, mezi ten nejhlavnější patří samozřejmě počasí. Je-li na začátku léta počasí studené a mokré, nepočítejte s valnou úrodou třešní, většina z nich beztak shnije a opadne. Stejně jako počasí neovlivníme tzv. červnový propad plodů, což je jev, který se děje u všech ovocných dřevin. Příroda sama určí, které plody, a zda vůbec nějaké, na stromě ponechá.
Mšice třešňová nás připraví o úrodu
Negativních vlivů, které způsobují ohrožení výše sklizně, je mnoho, mezi nimi ale vyniká například poměrně častý škůdce třešní, a to mšice třešňová. Jelikož se jedná o savého škůdce, škodí tím, že saje listy a svojí vylučovanou medovicí ulepí listy i plody. Jednoduchou obranou proti tomuto savému škůdci může být kromě postřiku a podpory přirozených nepřátel mšic (slunéčka sedmitečná) také silný proud vody. Toto opatření ale musíte provést včas, nejlépe před tím, než se mšice schovají na rub listu a list se stočí.
Tato houba určitě řádí i na vaší třešni
Škůdců a chorob je dnes již celá řada a jejich počet a rozmanitost stále stoupá. Některé houbové choroby jsou ale takové stálice a u třešní, ale i dalších peckovin, je to zcela jistě houbová choroba zvaná klejotok. Přítomnost klejotoku poznáte dle toho, že z různých částí stromu, nejčastěji z kmene a větví, vytéká jakási hnědožlutá hmota (pryskyřice) a to buď po kapkách nebo vytvoří různě velké boule. Klejotoku se už bohužel nezbavíte, houba dávno prorostla do cévních svazků rostliny a je již její součástí. Jediné, co lze dělat, je, že místo napadení odříznete až do zdravého dřeva a vzniklou ránu ošetříte stromovým balzámem nebo zamažete alespoň bílou barvou. Roněním pryskyřice strom reaguje na nevhodné podmínky růstu, může to být chybná doba řezu, nevhodně zvolené stanoviště či nedostatek vody a živin.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
