Paní Havlíčková, jak moc se v poslední době zvýšily škodné události?
Z našich zkušeností víme, že za posledních deset let byl velký nárůst pojistných událostí souvisejících s bouřkovou činností a jejích vedlejších vlivů, jako jsou např. přívalové deště (místní záplavy a povodně), vichřice, údery blesku, krupobití a jejich vedlejší účinky. Dříve jsme zaznamenávali několik pojistných událostí za rok, nyní se jedná i o desítky za měsíc. Poměrně velké nárůsty pojistných událostí zaznamenáváme v souvislosti s živočichy, kteří způsobují škody na nemovitostech, např. z důvodů hnízdění ptáků nebo okusů hlodavci. Věřte, že dokáží udělat velké škody a rádi se vracejí na „místo činu“.
Je na vině počasí, které je, zdá se, extrémnější? Nebo je to tím, že si lidé více pojišťují svůj majetek a je pak pochopitelné, že šetříte pojišťovacích událostí víc?
Na vině je samozřejmě stav klimatu a počasí. To je to, co je příčinou extrémních stavů, při kterých dochází ke škodním událostem. Lidé si v dnešní době pojišťují svůj majetek o něco více než dříve. Své pojištění ovšem spousta lidí silně podceňuje a sjednává jej co nejlevnější, s nízkým nebo pouze se základním rozsahem a na co nejnižší pojistnou hodnotu. Často se obracejí na prodejce na různých webech a inzerátech, kde jim není vysvětleno vše potřebné, a především nejsou vysvětleny dopady chybně sjednaného pojištění. Je i spousta lidí, co si pojištění nechce sjednat, jelikož v médiích nebo ve svém okolí slyší, že pojišťovny neuhradily vzniklou škodu, případně pouze částečně. Bohužel už nezjišťují, zda měli správně nastavenou pojistnou smlouvu.
Naše čtenáře zajímá možnost si pojistit zahradu. Většinou jsou zahrady spojené s domy. Pojištění nemovitosti automaticky obsahuje i pojištění pozemku kolem něj nebo je třeba zahradu připojistit zvlášť?
Na trhu je mnoho pojišťoven, u kterých lze pojištění majetku sjednat. Každá z nich nabízí jiné možnosti, rozsahy pojištění, limity plnění. Většina pojišťoven však nemá zahrnuto pojištění zahrady (dřeviny, trávník, víceleté rostliny) automaticky u pojištění nemovitosti. U některých pojišťoven lze sjednat připojištění zahrady, některé naopak pojištění tohoto typu nenabízí vůbec. U hlavní stavby bývají většinou pojištěné vedlejší stavby, jako je např. zahradní domek, garáž, bazén a jeho zastřešení, skleník, oplocení, a další.
Pokud máme zahradu zvlášť, která není spojena s nemovitostí, existují možnosti pojištění?
Se samostatným pojištěním zahrady (rostlin, trávníku) jsem se osobně nesetkala, dle mých poznatků možnost pojištění sjednat zatím nelze. Pokud by se jednalo o pojištění např. skleníku na zahradě mimo hlavní nemovitost, lze u několika pojišťoven sjednat pojištění vedlejších staveb na jiném místě pojištění.
Co vše se dá na zahradě pojistit?
Na zahradě lze pojistit širokou škálu movitého i nemovitého majetku. Před sjednáním pojistné smlouvy doporučuji zjistit, co Vámi vybrané pojištění zahrnuje. Každá pojišťovna nabízí jiný rozsah, možnosti připojištění, různé limity plnění. Na zahradě lze pojistit např. garáž, kolnu, hospodářskou budovu, oplocení, terénní úpravy, pergoly, skleníky, zavlažovací systémy, bazény zabudované z více jak ½ pod zemí, vč. zastřešení a technologie, vířivky, dětské houpačky pevně spojené se zemí, prolézačky, krby, udírny, cesty, zpevněné plochy, jezírka vč. příslušenství, sochy, zahradní nábytek zabudovaný v zemi a další. Dále lze pojistit porosty na pozemku jakými jsou třeba živé ploty, keře, listnaté i jehličnaté stromy, vodní rostliny, růže, trvalky, pnoucí dřeviny atd. V rámci domácnosti lze sjednat i věci na pozemku, jako je např. nafukovací bazén, volně stojící zahradní nábytek apod. V základu mají pojišťovny zahrnuta pojistná nebezpečí: živel a vodovodní škody. Dále lze sjednat vandalismus, odcizení, přepětí, podpětí, povodeň, záplavu, skla a sanitární zařízení, sprejerství. Jak jsem se již zmínila, každá pojišťovna má svoji specifickou nabídku.
Představme si situaci, že přijde bouřka, která vyvrátí můj strom, ten pak spadne na sousední (cizí) pozemek a tam způsobí škody. Existuje nějaká možnost se proti takové události pojistit
Odpovědnost za škodu je v tomto případě nutno posuzovat dle § 2910 občanského zákoníku. Podmínkou pro vznik odpovědnosti je skutečnost, že ke škodě došlo v důsledku porušení právní povinnosti. V daném případě je třeba konstatovat, že živelní událost je liberačním důvodem, který zprošťuje osobu/pojištěného/ odpovědnosti za škodu touto živelní událostí způsobenou. Lidově řečeno, je potřeba rozlišovat příčinu vzniku škody. Vlastník musí stromy udržovat, prořezávat, ošetřovat tak, aby byly v dobrém stavu a neohrožovaly zdraví a majetek třetích osob. Pokud při bouři dojde k vyvrácení stromu, který sousedovi způsobí škodu a bude shledáno zanedbání údržby (např. hniloba), je odpovědný za škodu vlastník stromu. V tomto případě lze uplatnit škodu z pojištění odpovědnosti. Pokud však dojde k pádu stromu v příčinné souvislosti s povětrnostními podmínkami a prokáže se, že vlastník nezanedbal údržbu stromu, je zproštěn viny a z pojištění odpovědnosti nelze uplatnit daná škoda. Pro tyto případy musí mít soused sjednané vlastní pojištění majetku na živelní nebezpečí.
Mnoho lidí pěstuje rostliny i na balkonech. Dám příklad, při větru se uvolní např. truhlík nebo květináč a ten pak spadne k sousedovi do nejnižšího patra a udělá škody. Dá se taková událost pojistit? Co vše musím splnit, aby pak došlo k pojistnému plnění?
Jedná se opět o stejný případ jako u výše uvedené škody, vyvrácení stromu. Záleží na příčině vzniku škody. Pokud spadne truhlík (květináč) z důvodu vichřice či jiného živlu, kterému nemohl vlastník zabránit, tak za škodu na majetku ani za újmu na zdraví neodpovídá. V případě, pokud spadne truhlík (květináč) z důvodu např. špatného ukotvení, nebo že s ním vlastník manipuluje apod., pak lze tuto újmu uplatnit z pojištění odpovědnosti. Pokud ji však poškozená strana po viníkovi uplatní.
Paní Havlíčková, prozraďte našim čtenářům, jak mají postupovat při vzniku pojistné události
Poškození by měli škodu co nejdříve nahlásit svému makléři. Pokud nemají svého zástupce, obracejí se přímo na pojistitele na klientské lince, prostřednictvím formuláře na webových stránkách, v listinné podobě nebo na pobočce. Po nahlášení škody by neměli bez souhlasu pojistitele hýbat s poškozenými věcmi pro zajištění zdokumentování místa pracovníkem pojistitele. Pokud to však není možné, např. z hygienických důvodů nebo zabránění vzniku následných škod, dokumentaci si zajistí sami. Fotografie by měly být v takovém rozsahu, aby co nejlépe zaznamenaly rozsah škod. Pojistitel vždy zasílá (předává) klientovi potvrzení o hlášení pojistné události, poté ho kontaktuje pro doložení podkladů - především doložení seznamu všech zničených a poškozených věcí vč. fotografií (pokud to je možné), pořizovacích dokladů (faktury, účtenky…), pokud je mají k dispozici. Poškození musí být během celého šetření škody součinní.
Co byste našim čtenářům vzkázala? Řešili jste nějaký kuriózní případ?
Kuriozity sice v našem oboru nastávají, ale nikoli humorného rázu. Proto je potřeba si uvědomit, a to vychází z našich zkušeností, že pokud nejde o život, nejde vlastně o nic. Všechno se dá opravit, ale život se vrátit nedá, ani s dobrým pojištěním.
Děkujeme paní Lence Havlíčkové za poučné odpovědi. Přejeme našim čtenářům, aby nemuseli řešit pojistné události nejen na svých zahradách či nemovitostech, ale pokud se tak stane, aby měli vždy nablízku někoho, který jim podá pomocnou ruku.
Zdroje: www.petrast.cz, autorský text
