Vaše krásná zahrada jako odkaz pro příští generace: vytvořte si přírodní zahradu. Bude oázou Vám, živočichům i rostlinám

Krásný den, paní Aleno. Vaší specializací jsou přírodní neboli permakulturní zahrady. Můžete nám ve zkratce vysvětlit, co si pod pojmem permakultura máme představit?

Lidé si obvykle pod pojmem permakulturní představují zahrady, na kterých je nepořádek. To by však bylo přílišné zjednodušení. Níže v článku jsou vyjmenované hlavní principy, na kterých permakultura funguje (a nejedná se jen o zahradničení) a je mezi nimi i šetrné nakládání se zdroji. Proto si jeden permakulturník může záhony vytvořit z pneumatik a jiný ze starého dřeva. Je to otázka estetiky, ale i zmiňovaných zdrojů. Důležitější ovšem je, že se permakulturní systémy snaží o trvalou druhovou pestrost, stálou půdní úrodnost, důsledné hospodaření s dešťovou vodou, koloběh energií by měl být uzavřený a výnos maximální. Proto zarostlé části zahrady, neboť jsou pro udržení diverzity nejdůležitější, sláma na záhonech zase postupně dodává půdní organickou hmotu, navíc zabraňuje odpařování vody z půdy. Plodiny se pěstují v důmyslných kombinacích, takže i malá zahrádka dokáže dát mimořádný výnos. Veškerá opatření mají smysl. A tak bych mohla pokračovat ještě dlouho.

Jak byste z Vašeho pohledu charakterizovala dnešní typickou zahradu? Má do přírodní hodně daleko?

Mnohým zahradám kolem nás by se mohlo říkat zelené pouště. Znamená to, že v nich nerostou okrasné kvetoucí rostliny, listnaté dřeviny jsou nahrazeny jehličnany či tújemi, trávník je pečlivě střižený, bez jakýchkoliv „plevelů“, o zahradu majitelé pečují pomocí chemie. Jaká je šance, že v takové zahradě bude žít hmyz, ptáci či drobná zvířata? Prakticky nulová, proto zelená poušť. Biodiverzita ve volné krajině se neustále snižuje a zahrady se tak mohou stát skutečnou oázou pro ohrožené druhy motýlů, ptáků a živočichů.

A jak bychom podle Vás mohli takovou oázu na své zahradě vytvořit?

V přírodní zahradě by na prvním místě neměly chybět rostliny kvetoucí od časného jara až do podzimu, kdy se zahrada ukládá ke spánku. V okrasných záhonech mohou růst cibuloviny, trvalky, divoké i léčivé rostliny, kuchyňské bylinky. O zahradu, která napodobuje divoké prostředí za plotem, bychom se měli snažit pečovat bez ochranných postřiků proti chorobám a škůdcům. To prospěje nejen fauně, ale také nám, majitelům.

Co se týká dřevin, alespoň kolem plotu bychom měli pěstovat našemu prostředí původní druhy – hlohy, dříny, bezinky, dřišťály, jeřabiny, ale i botanické druhy růží. V zahradě by neměly chybět bobuloviny, které spolu s hložinkami či šípky slouží jako potrava pro ptáky. Divoký, tedy neudržovaný koutek s hromadou kamení, tlejícího dřeva či zarostlý kopřivami slouží jako přirozený úkryt hmyzu a drobných obratlovců.

Velmi důležitý je vodní prvek! Nemáme-li zahradu příliš velkou, úplně stačí větší nádoba naplněná vodou a zapuštěná do úrovně terénu. Nádobu je důležité doplnit alespoň kusem kůry a pár rostlinami, aby se v ní hmyz neutopil. Také okraje „jezírka“ by měly umožnit bezpečný výlez zvířat na souš.

Zdroj: http://ekozahrady.com/co_je_pk.htm