Jak založit ovocný sad?
Sad s ovocnými stromy je přece jen něco úplně jiného, než klasická zahrada se zeleninovými a květinovými záhony. Péče o ovocný sad vyžaduje více úsilí a velmi pečlivou přípravu pozemku. Je tedy velmi důležité i ekonomicky nutné s plánováním sadu začít ještě teď, v zimě, abyste vše zvládli bez zbytečného stresu.
Jak vybrat pozemek pro založení ovocného sadu?
Možná jste si mysleli, že vůbec nezáleží na tom, kde sad bude. Ale to je právě jeden z omylů. Sad se vždy musí založit tak, aby byl správně orientovaný s ohledem na světové strany. Počítejte s tím, že ovocné druhy vyžadují pro násadu plodů a jejich dozrávání hlavně dostatek slunce. Z toho důvodu jsou nejvhodnější pozemky situované na jih, případně pak jihovýchodní či jihozápadní stranu. Více než rovinatý pozemek je pro sad vhodnější mírný svah. Naprosto nevhodné jsou mrazové kotliny a úpatí strmých svahů, kde se chladný vzduch zdržuje poměrně dlouho. Zcela nevhodným místem pro sad je pak břeh potoka či u rybníka, kde se drží vlhkost a stromy jsou více napadány houbovými chorobami.
Jakou podnož v sadu použít?
O tom, čemu se bude na daném pozemku dařit, rozhoduje hlavně kvalita půdy, stejně jako o vhodném výběru podnože, na kterou je vybraná odrůda naroubovaná. Obecně platí, že na chudé půdy jsou vhodné silnější a vzrostlejší podnože, aby kořeny dokázaly strom uživit. Je-li půda kvalitní, postačí i různé zákrsky. S výběrem podnože také souvisí doba, kdy budou stromy rodit. Na vzrostlejších podnožích si na první úrodu počkáme zhruba 5 let, kdežto u zákrsku začíná plodnost již za dva roky. To, jakou půdu máme, nám prozradí půdní rozbor.
Možná se trápíte tím, že půda na pozemku, kde hodláte založit sad, není valné kvality. Může být příliš kamenitá, těžká nebo se pozemek nachází ve vyšších polohách. Uklidníme vás, protože v každé půdě lze pěstovat určité ovocné druhy. Navíc, velkou výhodou kamenitých půd je jejich propustnost, takže se na nich bude dařit řadě ovocných druhů – například ji uvítají višně, broskvoně a hlavně meruňky, které jsou velmi citlivé na nedostatek vzduchu v půdě. Dále zde bude dobře vinné révě, rakytníku, ostružiníku, bezu černému a černému jeřábu.
Těžká nebo lehká půda: Jaké stromy do nich zasadit?
V případě těžších půd vysazujeme jádroviny, hlavně jabloně a hrušně, dále třešně a z drobného ovoce rybíz. Střední půdy vyhovují všem ovocným druhům, přičemž na teplejších místech se bude dařit meruňkám, broskvoním či ořešákům. Lehčí půdy vyhovují peckovinám, vlašským i lískovým ořechům či renklódám. Je-li půda kyselá, budou vhodné borůvky a brusinky.
Jak udržet půdu v sadu bez plevele
Půdu pod ovocnými stromy je třeba udržovat v bezplevelném stavu, protože plevel dřevině odebírá vodu i živiny, a navíc se v něm často zdržují choroby a škůdci. Jenže, použití herbicidů v ovocném sadu nepřichází v úvahu, takže možnosti se nám jaksi snižují. První variantou je mulčování kolem stromů, díky čemuž se u stromu drží i vláha. Druhou možností je plošné zatravnění a sečení s tím, že pod stromy je dobré používat jiné rostliny, například kostival, který má vliv na strukturu půdy a na rozdíl od trávy nevytváří travní plsť.
Ovocný sad lze mít i ve vyšších polohách
Často slýcháme názor, že pokud se pozemek nachází ve vyšších polohách, tj. od 350 do 450 m.n.m, nelze zde nic pěstovat. Pravda, je zde chladněji, méně slunečných dnů a více srážek, zima přichází mnohem dříve a jaro později. Z toho důvodu se sem také vybírají odolné odrůdy, nejlépe ty krajové, a to buď rané, nebo polorané, aby ovoce mělo čas dozrát. Ve vyšších polohách tedy lze pěstovat jádroviny, hlavně jabloně a hrušně, švestky, aronie a bez černý. Vybíráme však spíše menší čtvrtkmeny. Z drobného ovoce můžeme ve vyšších polohách pěstovat maliny, rybízy nebo jostu.
O autorce: Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
