Co je to permakulturní pěstování rostlin?
Určitě jste již slyšeli pojem permakultura a permakulturní zahradničení, jehož obliba v současné době neustále vzrůstá. Tím hlavním cílem tohoto způsobu pěstování je přitom vypěstovat co nejvíce úrody, bez velké námahy a bez použití chemických prostředků. Díky permakulturnímu pěstování rostlin navíc šetříte životní prostředí. „Stačí“ využívat určitá pravidla, díky nimž budete zcela soběstační, co se týká úrody, a zvládnete nakrmit svoji rodinu a ještě zbude pro sousedy.
Mezi nejdůležitější zásady permakulturního pěstování patří smíšená kultura neboli polykultura. V zásadě jde o to, že na jednom záhonu spolu pěstujete více druhů zeleniny, které se dokážou navzájem pozitivně ovlivňovat – a následně poskytnout i větší a zdravější úrodu. Díky tomuto soužití je pak možná sklizeň několikrát do roka, rostliny se pěstují bez postřiků (i těch přírodních) a lépe hospodaří s vodou a živinami.
Jaké rostliny pěstovat vedle sebe?
Existují druhy rostlin, které vylučují prospěšné látky, a tím podporují růst jiných rostlin. Patří mezi ně především luštěniny, jako je hrách, fazol či bob nebo sója. Tyto rostliny dokážou díky hlízkovitým bakteriím na svých kořenech poutat vzdušný dusík a uvolňovat ho do půdy, kde ho využijí jiné rostliny. Ty jsou potom svěže zelené a plné života, naopak rostliny trpící nedostatkem tohoto prvku jsou bledé, bez života a často s různými skvrnami na listech. Luštěniny tedy rozhodně zařaďte do osevního plánu.
Jestliže k sobě vysadíme druhy rostlin, které se navzájem podporují v růstu a nijak si nekonkurují, ušetříme náklady na dodatečné hnojení. Jedná se především o to, že si nekonkurují v příjmu živin a jednostranně nevyčerpávají půdu. Příkladem je kořenová zelenina jako petržel, mrkev, pastinák apod., která díky hlubšímu kořenu uvolňuje i odebírá živiny hlouběji v půdě, a tím funguje třeba v symbióze s cibulí, která není náročná na živiny a koření mělce.
Některé druhy zeleniny zase fungují jako živý mulč, čímž snižují odpar vody a omezují růst plevele. Příkladem je špenát pěstovaný mezi česnekem, co pokryje meziřádek, drží vodu, kterou využije i česnek a nemusíte řešit plevel. Jiným příkladem jsou například rajčata, pod kterými můžete pěstovat třeba letní salát, jenž je díky rajčatům chráněn před přímým sluncem.
Ušetřete peníze za chemické přípravky
Ušetřit nějaký ten peníz se vždycky hodí a tou nejlepší výhodou, kterou můžeme získat kombinací různých druhů zeleniny, je, že některé druhy svým aroma odpuzují savé škůdce (mšice, molice, nosatce) a dokonce i slimáky. Mezi tyto přírodní odpuzovače patří veškerá cibulová zelenina, především pak česnek a cibule, které když budete pěstovat třeba v řádku u mrkve, odpudíte tím jejího největšího škůdce pochmurnatku mrkvovou.
O autorce: Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
