Legenda o kávě
Jedna z romantických legend vypráví o starověkém pastýři koz jménem Kaldi, který na pastvinách kdesi na etiopské náhorní plošině ochutnal plody z kávovníku. Protože vzápětí pocítil více energie a nebývalé povzbuzující účinky, jeho zkušenost s touto rostlinou se rozšířila. Tak se prý začala zpracovávat zrna kávovníku. I když nevíme, zda je tato legenda pravdivá, jisté je, že se káva stala důležitým zemědělským a obchodním artiklem po celém světě.
Jak vypadá kávovník
Kávová zrna pochází ze stálozelené rostliny kávovníku. Jeho dřevité výhony ve volné přírodě mohou vyrůst až do desetimetrové výšky. Keře se dožívají třiceti až padesáti, některé exempláře dokonce osmdesáti let. Kávovník má zelené párové listy. Na větvích se objevují po třech až pěti letech od výsadby jemné a silně vonící bílé květy. Svojí vůní připomínají jasmín a lákají hmyz k opylení. Po šesti týdnech se z opyleného květu vyvine kulatá bobule připomínající třešeň. V každé bobuli se nachází dvě semena – zrna. Ta mají vzhled a barvu podle druhu kávové rostliny - od béžové, přes růžovou až po světle hnědou. Svoji specifickou tmavě hnědou barvu zrna získají až po pražení.
Sběr kávy
Káva se sbírá strojově i ručně. To má také značný vliv na konečnou cenu. Kávovník se zkrátí do výšky okolo jeden a půl až dvou metrů, aby byly keře lépe dostupné pro mechanizaci i pro ruční sběr. Ten probíhá v časových intervalech podle zrání bobulí. Navíc různé druhy káv potřebují také rozdílnou úroveň zralosti.
Kde kávovník roste
Růst a plodnost kávovníků ovlivňují podmínky, ve kterých roste. Důležité je klima, nadmořská výška, druh kávy i složení a úrodnost půdy. Káva se pěstuje především v subtropickém a tropickém podnebí. Především v tzv. kávovém pásmu kolem rovníku mezi obratníky Kozoroha a Raka. Velcí producenti kávy se nachází ve Střední a Jižní Americe, Africe a na Středním východě Asie. Největšími pěstiteli a vývozci jsou ovšem Brazílie, Kolumbie, Kostarika, Guatemala, Honduras a Mexiko. Mezi velice kvalitní kávu patří i ta, která roste v afrických Tanzánii, Keni, Zimbabwe, Uganda nebo Etiopii. V Asii a tichomořské oblasti se nachází plantáže např. na Jávě, v Sumatře Nové Guinei, ve Vietnamu, Malajsii, Číně, Indii a v dalších zemích.
Dva nejčastější druhy kávovníků
Kávovník má specifické nároky na svůj růst. Podle nároků rozlišujeme dva druhy, které mají ještě své odrůdy.
Arabica: Druh kávovníku arabica má přibližně sto dvacet odrůd. Arabica je náročná na pěstování a preferuje spíše mírnější klima a vyšší polohou až k 2000 m n.m. V některých oblastech ještě vyšší! Pomalejší zrání ve vysokých nadmořských výškách dodává kávě bohaté chuťové odstíny připomínající čokoládu, květiny, ořechy nebo koření. Aroma je příjemné, zrna jsou větší, mají vyšší podíl tuků, vitamínů. Má však menší obsah kofeinu. Káva arabica má ve spotřebě a konzumaci největší světový podíl, uvádí se až 70 %.
Robusta: Druh kávy robusta má - na rozdíl od arabiky - až třikrát větší obsah kofeinu, proto je hořčejší. Pěstování je méně náročné, neboť tomuto typu kávy stačí nižší nadmořské výšky (do 1000 m n.m.). Chuť je zemitější až dřevitá připomínající arašídy. Velkým producentem jsou např. Vietnam a Čína. Na trhu bývá robusta levnější než arabica.
Zajímavosti:
Ze sto kilogramů kávových bobulí se po zpracování získá asi 20 kg kávových zrn.
Od květenství po sběr bobulí uběhne přibližně osm až devět měsíců.
