Co jsou rašeliniště a které rostliny mají rády rašelinu?
Rašeliniště jsou prostředí, kde je nejenkyselá půda, ale také vysoká hladina spodní vody a pro kořeny nedostatek vzduchu v půdě. Jde o typ mokřadu, v němž dochází k ukládání rašeliny nebo slatiny, což jsou vlastně odumřelé zbytky rostlin, které se v zamokřených oblastech kvůli nedostatku kyslíku hůře rozkládají a hromadí se. Tím se pak zhoršují podmínky pro růst mnohých rostlin.
Těmto rostlinám se na rašeliništi daří
Jakmile se řekne rašeliniště, většině z nás se vybaví především různé druhy mechů. Jenže mechy nejsou jediné rostliny, které byste v rašeliništi nalezli, a zcela jistě by to nebyly rostliny, které byste záměrně pěstovali na své zahradě. Na rašeliništi rostou i různé keře, krásné traviny, a dokonce masožravé rostliny.
Mechorosty jsou vždy základ
Základním druhem mechu, který se rychle množí a dokáže porůst velkou část rašeliniště, jsou rašeliníky (Sphagnum sp), přičemž nejčastěji se vyskytují dva druhy rašeliník křivolaký a rašeliník člunkolistý. Dalším mechorostem jsou ploníky, nejčastější pak ploník obecný (Polytrichum commune), který vytváří mohutné kopečky.
Traviny pro rašeliniště
Okrasné traviny v rašeliništi obecně nevyžadují žádnou speciální péči, kromě jarního sestřihu, stejně jako na běžné zahradě. Staré, suché listy se stříhají rovněž až na jaře před rašením nových listů, protože zde působí okrasně i přes zimu. Traviny se množí stále stejně, a to vegetativně dělením trsů, které je nejlépe provádět na jaře.
Těmto travinám se bude dařit na rašeliništi
1. Suchopýr
Nejčastějším druhem, který tyto podmínky miluje, je suchopýr, jenž trochu připomíná ostřici, ale spolehlivě tuto travinu poznáte dle toho, že po odkvětu v květenstvích vytváří nápadné chomáče chloupků, které mají jediný úkol: rozšířit semena do okolí. Vysazují se především dva druhy suchopýru, a to suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) a barevně zajímavější suchopýr červenavý (Eriophorum russeeolum), jehož chomáče chloupků jsou rezavě hnědé.
2. Ostřice
Další okrasnou travinou, která nám v rašeliništi poroste, je ostřice, co se – dle druhu a kultivaru – dorůstá různé výšky. Mezi tři nejčastější patří ostřice černá (Carex nigra), která vytváří nízké trsy sivozelených listů, ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa) vyšší s úzkými listy nebo ostřice bažinná (Carex limosa), která je dekorativní hlavně v době květu.
3. Bezkolenec
Dekorativní travina bezkolenec modrý (Molinia caerulea) má namodralé květenství a sivozelené listy.
Ani jedlé keře nezůstávají pozadu
Mezi keře, které zvládají podmínky rašeliniště, lze zařadit druhy s pomalejším růstem a drobnými kožovitými listy. Odolávají mrazu, jsou stálezelené a některé z nich dokonce jedlé. Patří sem především klikva bahenní (Oxycoccus palustris) a větší příbuzná klikva velkoplodá (Oxycoccus macrocarpus) – známá jako americká či kanadská brusinka. Oproti klasické brusince je však klikva větší a kyselejší.
Jaké dřeviny se hodí do rašeliniště?
Mezi dekorativní dřeviny, které lze v rašeliništi pěstovat, patří například rojovník bahenní (Ledum palustre), keř dorůstající až 1,5 m jež je příbuzný rododendronům. Kvete krásnými, bílými květy a voní. Kromě těchto rostlin se zde bude dařit také nízkým kultivarům jehličnanů, především kultivarům borovice kleč (Pinus mugo). Další dřevinou je bříza trpasličí (Betula nana), která má drobné zubaté listy a na podzim je zbarví do zářivě žluté barvy. Velmi krásná je také vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), která vytváří nízké keře s drobnými podlouhlými ze spodu šedoplstnatými listy.
Masožravé rostliny jsou vždy výzvou
Masožravé rostliny se nedostatku živin, které na rašeliništi panuje, přizpůsobily způsobem příjmu potravy, kdy chytají především hmyz. V rašeliništi tak můžete pěstovat třeba rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), která je zimovzdorná a dobře roste přímo na vlhké rašelině. Pokud se jí na stanovišti líbí, dokáže se samovolně množit semeny. Mezi další oblíbené druhy masožravek, kterým se rašeliništní podmínky zamlouvají, jsou bublinatka jižní (Urticularia australis) či špirlice nachová (Sarracenia purpurea).
O autorce: Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
