I za mrazivých dnů může být zahrada plná barev
Ve chvíli, kdy plánujete osázení záhonu či truhlíku, je důležité, vybrat také druhy, které s květem či zajímavým podzimním zbarvením začínají až ve chvíli, kdy ostatní rostliny se ukládají k zimnímu spánku. Některé z nich jsou natolik mrazuvzdorné, že bez problémů pokvetou i během ledna a února, kdy venku panují mrazivé hodnoty a to i v nížinách. Následující rostliny můžete vysadit buď do nádob či truhlíků a zkrášlit si jimi balkon či terasu, nebo je lze vysadit volně do záhonu, kde rovněž splní svůj účel.
1. Čemeřice jako vánoční květina a jasná královna zimy
Čemeřice (Helleborus sp.)patří mezi mrazuvzdorné trvalky, které si zamilujete. Jsou totiž poměrně nenáročné a spolehlivě vykvetou v době, kdy byste nějaký ten květ venku vůbec nečekali. Dle kultivaru kvete čemeřice od adventu až do března a nejčastěji se u nás pěstují dva druhy: Čemeřice černá (Helleborus nigra) a čemeřice východní (Helleborus orientalis). Čemeřice porostou v mírném polostínu i na slunci, milují propustné půdy s dostatkem živin. Samotné čemeřice můžete kombinovat buď s jinými zimními rostlinami, jako je krásnohlávek či okrasné zelí, nebo je můžete kombinovat mezi sebou. U čemeřic totiž nalezneme řadu kultivarů s nádherou barvou květů, od bílé, přes růžovou až po téměř černou, takže pokud je vhodně barevně nakombinujete, docílíte úchvatné, často kontrastní kompozice. Na jaře čemeřici odumírají poměrně velké listy, které můžete odstřihnout, narostou jí nové. Čemeřice se často používá k dekoraci štědrovečerního stolu jako vánoční květina.
2. Okrasné zelí nejezte: barvu přizná až po prvním mrazu
Okrasné zelí (Brassica oleracea convarieta capitata) je sice rostlina jednoletá, ale dokáže prokázat velkou službu, především v zimě, kdy barvy na zahradě není mnoho. S pěstováním okrasného zelí, které není jedlé, začali v Číně a v Japonsku. Okrasné zelí má mnoho druhů, které jsou různě probarvené a lze je proto dobře nakombinovat. Jejich pravá barva listů se projeví až po prvních mrazech, kdy bývá jasně svítivě fialové či růžová. Velmi dekorativní je ve spojení s drátovcem či čemeřicí. Péči nevyžaduje žádnou, pouze v případě, že máte zelí pod střechou mu dopřejte pravidelnou závlahu.
3. Kakost: stále nedoceněná trvalka, která má co nabídnout
Kakost (Geranium sp.) patří mezi ty nejméně náročné trvalky, které rozhodně musíte mít na zahradě či v nádobě. Kakostů je celá řada druhů a kultivarů, od těch vyšších, jejichž květy lze využívat k řezu, po ty nízké, které vytváří nepropustné, barevné koberce pod keři a stromy. Kakosty zvládají zimu velmi dobře, kvetou až do prvních mrazů a své listy zbarvují přes zimu do různých odstínů červené a fialové barvy. Kakosty není třeba zvlášť zazimovat, na jaře vždy bez problémů obrazí.
Dalo by se říci, že je to „plevel“, který roste opravdu všude, a to jak na slunci, tak ve stínu. Jeho květy jsou doslova magnetem pro včely.
4. Hvězdnice nesmí chybět na žádné zahradě, ani na té vaší
Hvězdnice novobelgická (Aster novi-belgii) je klasická, podzimní, vytrvalá rostlina, která kvete až do prvních mrazů. Dle kultivaru bývá od výšky 80 cm, ale klidně i kolem 200 cm, které se hodí spíše pro pěstování ve záhonu. Půdu vyžadují propustnou a mírně vlhkou, preferuje slunce, ale snáší i mírný polostín. Právě pro svoji odolnost a nenáročnost bývají hvězdnice často vysazovány na hroby.
5. Drátovec milují i aranžéři: krásný je živý i mrtvý
Krásnohlávek neboli drátovec(Leucophyta browniiči Calocephalus brownii) je sice letnička, ale i tak dokáže oživit každou zahradu či balkon. Drátovec je velmi oblíbený také aranžéry, protože ho velmi často a rádi vyžívají do různých aanžmá, kterým dodá barvu a zajímavou texturu. Krásnohlávek odumře s prvními mrazy nebo nedostatkem vody, ale i tak stále vypadá, jako živý a lze ho tedy bez problémů využít k dekoraci. Krásný je ve spojení s bramboříky na štědrovečerním stole, sluší mu to také s čemeřicemi i okrasným zelím. Pokud si krásnohlávek zakoupíte na jaře v nádobě, na venkovní záhon ho můžete vysadit až jakmile přejdou zmrzlí, tzn. po půlce května.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
