Proč uvažovat nad živým plotem a co do něj zasadit?
Ten, co potřebuje odclonit od sousedů a zvídavých pohledů kolemjdoucích, si obvykle namísto výsadby živého plotu nepořídí betonovou zeď. Ale, oddělit se od sousedů není jediná funkce živého plotu, protože díky výsadbě zelené bariéry získáme mnohem více. Dalším pozitivem je funkce hygienická, kdy živé ploty zachytávají prach, nečistoty a tlumí hluk. Rovněž zlepšují mikroklima, takže v jejich blízkosti se mnohem lépe dýchá, a slouží také k oddělování jednotlivých částí v zahradě, například chcete-li oddělit prostor pro děti od posezení pod pergolou.
Jaké dřeviny se hodí do živého plotu?
Při výběru vhodných dřevin do živého plotu máme poměrně rozmanitý výběr, můžeme vybírat dřeviny stálezelené či opadavé, přičemž každá skupina má svá pro a proti. U jehličnanů (túje, tis, smrk, cypřiš) a stálezelených dřevin (bobkovišeň, blýskavka, hlohyně) může být v budoucnu problém to, že jsou celkem fádní, ačkoliv stálezelené keře většinou kvetou a mají barevné plody. Na druhou stranu, z jehličnanů ani stálezelených dřevin není žádný opad listů a nemusíte tedy každý podzim řešit otázku, kam s ním. Kdežto listnaté keře jsou variabilní po celý rok, jinak vypadají, když jim raší listy, jinak v době plné vegetace a na podzim se zbarvují do různých barev. Přemýšlíte-li o tom, že byste rádi živý plot z nějakého listnatého keře, který bude nejen dobře vypadat, ale bude také rychle růst, a to s minimálními nároky, tak právě pro vás je vhodný turkestánský brest neboli jilm sibiřský.
Turskestánský brest je sázka na jistotu
Jilm sibiřský (Ulmus pumila), neboli turskestánský brest, je vděčný okrasný strom či keř, který pochází z Asie a v minulosti byl zavlečen do Severní Ameriky a jižní Evropy. U nás se těší popularitě díky tomu, že je nenáročný na pěstování, má přitažlivý vzhled a dobrou vitalitu. Listy jsou podlouhle kopinaté a na podzim se zbarvují do žluto-zelené barvy a opadávají. Velmi rychle roste a dobře se rozvětvuje. Nicméně, i v zimě plní svoji úlohu živého plotu, podobně jako habr, protože jednotlivá patra větví vytváří hustou spleť. Jilm sibiřský může dorůst až do výšky 3 metrů, což se ovšem v případě živého plotu moc netoleruje a udržuje se v požadované výšce.
Jilm lze využít i jinak než jen jako živý plot
Jilm sibiřský lze vysadit nejen do živého plotu, kde se ale využívá nejčastěji, ale klidně ho můžete dát do zahrady jako solitéru, kam vám vnese určitou svěžest. Využít ho lze k oddělení jednotlivých částí zahrady, například oddělit užitkovou část od okrasné. Dobře zakryje nevzhledné partie zahrady, například kompost, kurník nebo sousedův nepořádek. Plnohodnotný živý plot z něj přitom vypěstujete v průběhu 2 let.
Jak pěstovat jilm sibiřský?
Tím druhým pozitivem, po rychlém růstu, je jeho úžasná snášenlivost nepříznivých podmínek, které panují především ve městě. Jilm sibiřský totiž snáší exhaláty a městské prostředí. Vyhovuje mu slunné stanoviště, ale poroste i v polostínu. Půda pro jilm by měla být propustná, mírně vlhká, ale kořeny nesmí být trvale zamokřené. Pokud ho vysadíte do vysychavých půd, je dobré ho zamulčovat kůrou, která je nejen dekorativní, ale zároveň udrží vlhkost a zabrání růstu plevelů. Velmi dobře toleruje řez a nevyžaduje ani zimní ochranu, bez problémů zvládá i mrazy, a to až do -28 °C.
O autorce: Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
