Jak pěstovat pivoňky?
Pivoňky mají v zahradách velkou tradici a pěstují se již od středověku. Vybírat můžete ze dvou skupin, a to pivoňku bylinnou nebo pivoňku dřevitou, která patří mezi keře a dorůstá až do výšky dvou metrů. Dřevité pivoňky na zimu shodí listy, stejně jako většina keřů, a na jaře opět zalistí. Musí se také pravidelně prořezávat. Možná oblíbenější je tradiční, bylinná pivoňka, která na zimu zatahuje do půdy a na jaře, jakmile přejdou mrazy, se na záhoně opět objeví v podobě tmavě červených výhonků, které nejsou v listí často vidět. Při jarní údržbě zahrady dejte tedy pozor, ať nově vzcházející výhony nepoškodíte.
Nejkrásnější bylinné pivoňky
Mnohem častěji jsme si navykli pěstovat na svých zahradách pivoňky bylinné, což jsou ty klasické, které pěstovaly naše babičky. Jako bylinné se tak pěstují kultivary pivoňky velkokvěté (Paeonia lactiflora), která dorůstá do výšky 60 až 100 cm a má široce keřovitý vzrůst. Řada současných kultivarů vznikla křížením s pivoňkou lékařskou (Paeonia officinalis). Pivoňky velkokvěté kvetou na přelomu května a června a na stoncích mají založeno více květních poupat, která nakvétají postupně, jakmile odkvete hlavní poupě. Na jednom stonku tak je poupě hlavní a poupata boční, chcete-li, aby květ pivoňky byl co největší, stačí vyštípnou postranní poupata. Díky tomu se rostlina nevysiluje a veškerou energii vloží do hlavního květu.
Co s pivoňkou po odkvětu?
Po odkvětu květ odstřihněte a pivoňka pokvete znovu, pokud odkvetlé květy odstraňovat nebudete, začne se květ měnit v plod se semeny a rostlina již nemá důvod dále kvést. Bylinné pivoňky vyžadují plné slunce a vlhčí půdu s dostatečným obsahem živin. Nemají rády přesazování, takže pokud je plánujete vysadit do zahrady, zvolte takové místo, kde budou moci nerušeně růst několik let.
Dřevité pivoňky mají vícero využití
Méně často pěstovanou skupinou pivoněk jsou pivoňky dřevité a jejich nejtypičtějším zástupcem je pivoňka křovitá (Paeonia suffruticosa), která na stanovišti zůstává několik let. Jedná se o keř, jenž vyžaduje každoroční jarní řez, kdy se odstraní především nemocné, poškozené či namrzlé větve. Tento druh pivoňky dorůstá vyšších rozměrů a to kolem 2 metrů a lze je použít i do okrasných živých plotů či jako působivou solitéru. I dřevité pivoňky vyžadují vlhčí půdy a rostou jak na slunci, tak v polostínu.
Pozor na průvan
Ačkoliv se může zdát, že dřevité pivoňky jsou odolné vůči všem nepříznivým vlivům, není tomu tak. Dřevité pivoňky musíte chránit před průvanem, a to především ve vyšších polohách. Z tohoto důvodu se vysazují poblíž domu, kde jsou alespoň částečně chráněny. Křovité pivoňky kvetou asi jen dva až tři týdny, opět v různých odstínech bílé, růžové, červené, a dokonce žluté barvy, která u bylinných pivoněk chybí.
Proč křovité pivoňky nekvetou?
Jsou to sice nenáročné keře, ale stává se, že do květu se moc nehrnou, případně kvetou velmi málo. V tomto případě bývá na vině příliš hluboká výsadba, pupeny na kořenech musí být maximálně 3 cm pod povrchem půdy. Pozor si dejte především u roubovaných druhů, kde naopak musí být místo roubování alespoň 15 cm hluboko v zemi, jinak na keři raší plané výhony, které nikdy nepokvetou.
Kdy je vhodná doba pro výsadbu pivoněk?
U pivoněk máme, stejně jako u jiných trvalek, na výběr ze dvou termínů. Ideálním je spíše podzim, kdy do zimy stačí dobře zakořenit, nicméně i na jaře je vhodná doba pro jejich výsadbu. Najděte pro ni dobré, slunné místo, kde bude moci růst několik let a vyčkejte na vhodné počasí, nemělo by mrznout, takže máte-li zahradu někde v horách, s výsadbou pivoněk klidně počkejte do dubna. Před výsadbou můžete půdu doplnit o živiny, a to nejlépe formou kompostu, nebo postačí běžné granulované hnojivo, jako je NPK či Cererit, které jsou rozdělené pro jarní a podzimní aplikaci.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
