Nejdůležitější je dostat vodu ke kořenům
Každá rostlinka potřebuje ke svému růstu vodu. Některá více, jiná méně, i ty suchomilné jsou čas od času za zálivku vděčné. Důležité ale je, aby se voda dostala až ke kořenům, tam má teprve pro rostlinu pravý význam. V dnešní době nás často zužují dlouhá sucha bez deště, půda je vyprahlá a vyhřátá. Když konečně začne pršet, často prší jen chvíli nebo několik hodin, případně déle, avšak pouze slabě. Podíváme-li se pak k rostlinám blíže, někdy vodu zachytají jenom listy, přes které se pořádně ke spodu rostlin ani nedostane, obzvlášť v husté výsadbě.
Další věcí je, že vyprahlá zemina vodu okamžitě začne odpařovat, jako kdybyste šli pouští bez vody a nalezli studánku s decilitrem vody, žízeň takovým množstvím neuhasíte. Výhodou i slabého deště je, že naruší, zvlhčí půdu kolem rostlin. Když potom rostlinu dodatečně zalijeme, další voda se už nebude odpařovat, ale krásně se vsákne ke kořenům.
Zalévat stačí méně často, ale vydatně
Většina rostlin vyžaduje spíše vydatnější a méně častou zálivku. Budeme-li chodit kolem rostlin a vždy trošku zalijeme, voda se částečně odpaří a také vsákne do okolí, do vrchních vrstev zeminy. Často se zalévá v podvečer, kdy je půda právě naakumulovaná sluncem a teplem, a voda se pak rychle odpaří. Proto je lepší zalévat spíše po ránu, když ještě padá rosa, a půda i vzduch jsou vlhké. I slabý déšť nám v tomto případě velmi pomůže. Země totiž není tak rozpálená a vlhkost vzduchu je mnohem vyšší. Za těchto podmínek se odpaří minimum vody a rostlině neublíží teplotní šok při zálivce.
Co když neprší vůbec a na co si dát pozor
Když je půda skutečně vyprahlá a suchá, nejlepší je zalít rostlinky jen trochu, narušit a zvlhčit tím vrchní vrstvu zeminy a v dalším kole s další konvicí zalít vydatně. Jinak by stejně velká část vody protekla do okolí.
Na dostatečnou zálivku je třeba dát pozor především u nově vysazených rostlin, nenechte se zmást mrholením, rostliny je dobré zkontrolovat i za deště.
Ačkoliv některým rostlinkám nevadí zalévání na listy, raději zaléváme, pokud možno, ke kořenům. Například u růží se kropení listů úplně vyhneme, kapradinám voda na listech naopak prospěje.
Déšť ušetří spoustu práce při hnojení
Výhodou zalévání po nebo při dešti je také správné dávkování hnojiv. Hnojiva musí být správně ředěná a půda, kde jimi zaléváme má být mokrá. Proto je běžně nutné rostliny zalít dostatečně před či po hnojení. I zde za nás déšť odvede kus práce, a pokud vám nevadí pohyb po zahradě s deštníkem, můžete je vyběhnout pohnojit ještě za deště, vše krásně proteče ke kořenům. Samozřejmě hnojiva ve formě postřiků za deště nepoužíváme.
Stejně tak při používání domácích hnojiv, jako například kávová sedlina či popel, si nemusíme dělat starosti, zda jsme logr dostatečně naředili, pouze ho k rostlině přidáme a déšť se o zbytek postará.
