Při péči o živý plot děláme těchto 10 chyb, neděláte je náhodou i vy? Velký pozor si dávejte na množství dusíku

Živé ploty, pokud jsou zdravé a je o ně dobře pečováno, jsou nejen zajímavým zahradním prvkem, ale bývají také krásným pozadím pro mnoho květin. Při jeho péči se ale vyvarujte některých chyb, jen tak vám totiž živý plot bude opravdu potěchou pro oko a bude plnit svoji funkci.

10 nejčastějších chyb při pěstování živých plotů

1. Příliš řídká výsadba rostlin

Aby živý plot plnil svoji funkci, kterou bývá buď oddělení od komunikace či sousedova pozemku nebo funkce hygienická, kdy správně založený živý plot zachycuje nečistoty z ovzduší, vždy musí být jednotlivé sazenice rostlin vysázeny ve vhodném sponu. Nikdy nesmí být příliš daleko od sebe, protože u živého plotu chceme, aby byl hustý a jen díky správné vzdálenosti mezi jednotlivými rostlinami dosáhneme požadovaného efektu. Většinou to bývají 3 sazenice na metr, u nízkých plotů až 4 sazenice. Praktická bývá výsadba to tzv. trojsponu, který zaručí dostatečnou hustotu rostlin. Máte-li stávající řídký živý plot, klidně do mezer dovysaďte další rostliny a pořádně je zalévejte.

2. Používání tupých nástrojů

Nemáte-li dostatečně ostré nářadí, nemůžete očekávat, že řez bude proveden správně. Před každou sezónou nebo i před každým řezem tedy pily či nůžky na živý plot naostřete buď sami brouskem nebo naostření svěřte odborníkovi, který to za pár korun udělá kvalitně. Po skončení řezu řezné nástroje vždy otřete hadříkem namočeným v oleji, díky tomu ochráníte ostří před korozí.

 

3. Nevhodně zvolený plotostřih

V současnosti je velká nabídka různých plotostřihů a je těžké vybrat ten správný pro vás. Nechte si třeba poradit od odborné obsluhy, která vám vybere ten vhodný pro vaši zahradu. Obecně platí, že ruční plotostřihy se hodí pouze pro malé plochy a zdatné zahradníky, kteří rádi posilují svaly. Máte-li vyšší živý plot, oceníte plotostřih s teleskopickou rukojetí. Je-li možnost přivedení elektřiny k živému plotu, používejte elektrické plotostřihy. Naopak nemáte-li možnost natažení kabele až k živému plotu, pro vás se hodí plotostřihy akumulátorové. Existují ještě benzínové, které jsou vhodné pro rozsáhlejší živé ploty.  Pro menší plochy a drobnější zahradníky se hodí plotostřihy s kratší lištou, které jsou i lehčí.

4. Nevhodná závlaha

Jakmile vysadíte nové rostliny do živého plotu, je třeba je pravidelně a dostatečně zalévat. Vždy je lepší dodávat rostlinám vodu v menších dávkách, ale často. Velkou pozornost věnujte především jehličnanům, stálezeleným či polostálezeleným druhům, které vyžadují závlahu i v zimě. Nesmí však mrznout a musí chybět sněhová pokrývka.

5. Příliš hustá výsadba

Opačná situace k řídké výsadbě, jakmile totiž na jeden metr natěsnáme více než 5 rostlin, v budoucnu to nikdy nedopadne dobře. Ze začátku vám bude živý plot připadat úžasný, protože jakmile se rostliny rozrostou, bude opravdu hustý. Ale kořeny rostlin si dříve či později začnou konkurovat v boji o živiny, vodu a prostor a některé slabší rostliny tak začnou odumírat. Buď těmto jedincům věnujte více pozornosti, nebo je z živého plotu odstraňte. Vzniklá mezera se totiž rychle vyplní díky okolním rostlinám.

6. Nesprávně provedený střih

Velké chyby se dělají při střihu živého plotu, a to co se týče doby, tak i způsobu. Důležité je, nechat sazenice pořádně ujmout a nechat je alespoň půl roku kořenit. Po prokořenění se nebojte živý plot řezat radikálně, díky tomu se sazenice lépe rozvětví a zesílí. Střih živého plotu se musí provádět každým rokem a četnost závidí na druhu rostlin. Jakmile plot zhoustne, stačí už jen jednou či dvakrát ročně udržovat výšku i šířku. Stálezelené dřeviny řežeme koncem srpna až září, listnaté keře na brzy jaře, jen pozor na hnízdící ptáky.

7. Přehnojení rostlin

Růst rostlin, nejen v živém plotu, podpoříme hnojením. Ale, v případě živých plotů si dávejte pozor na přehnojení dusíkem, který podporuje růst nadzemní části a zalisťování. Dusík tedy dodávejte pouze na jaře a v létě, maximálně do půlky srpna, naopak na začátku podzimu na dusík rozhodně zapomeňte a v tuto dobu dodávejte hlavně hnojiva s draslíkem, díky kterému rostliny lépe přezimují. Nejlepším hnojivem pro živé ploty je dobře uleželý kompost, případně různé vyrobené výluhy z kopřiv či drůbežího trusu. I s těmito hnojivy ale skončete nejpozději koncem srpna. Velmi dobrým hnojivem, které dodá potřebné minerály je dřevěný popel, který ve slabé vrstvě můžete nasypat na povrch půdy.

8. Nepoužíváte kvalitní nářadí

Nejde jen o to, mít nářadí v dobrém stavu, ale mít nářadí správné. Máte-li doma živý plot a k jeho řezu používáte pouze zahradní nůžky, nebude divu, že vás pravidelný střih plotu, s tím jako poroste, nebude vůbec bavit. A co více, bude pro vás stále namáhavější. Takže chce-li mít kvalitní živý plot, obstarejte si k tomu také vhodné nářadí. Kromě zahradních nůžek také vhodný plotostřih, oceníte i elektrické, akumulátorové či motorové nůžky. Práce vám tak půjde snáze od ruky a střih plotu vás bude i bavit.

 

9. Nezapomínejte na mulč

O výhodách mulčování záhonů vás informujeme neustále, ale stále se najde velké množství pěstitelů, kteří mají na záhonech pouze holou půdu. Naučte se tedy nejen u živých plotů mulčovat půdu, nejen, že chráníte kořeny před nadměrným vysycháním, ale mulč také zadržuje vodu a chrání půdu proti prorůstání plevele. Jakmile tedy vysadíte živý plot, nezapomeňte půdu pod nám zamulčovat a mulč doplňovat do té doby, než se plot zapojí. Na zimu můžete dát klidně vyšší vrstvu mulče, která navíc kořeny rostliny ochrání před mrazem. Minimální výška mulče musí být 5 cm, jen tak plní svůj účel.

10. Nevhodný výběr dřevin

V současné době, kdy sortiment rostlin je velmi bohatý by byl hřích, omezovat se pouze na druhy, které se do živých plotů vysazovaly dříve. Jedná se hlavně o túje, které se sice i dnes těší velké oblibě a svoji funkci opravdu plní, nicméně místo nich je možné použít i jiné druhy. Využít můžete i jiné jehličnany, nejčastěji tisy nebo smrky, krásný živý plot je také z kvetoucích keřů jako jsou vajgélie, zlatice či pustoryly nebo pak vsaďte na jistotu a vysaďte si jilm, habr, hloh nebo ptačí zob.

 

O autorce:

Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.

Naše krásná zahrada

Předplatné časopisu Naše krásná zahrada