Nešvar č. 1: nevhodná půda
Česnek nemá rád přemokření a tomu napomáhá především těžká a jílovitá půda, kde je česnek slabý, špatně roste a je náchylnější k napadení chorobami a škůdci. Vhodnou půdou pro česnek je tedy půda lehká, propustná, písčitá s dostatkem humusu. Víte-li, že zajistit vhodné podmínky bude problém, doporučuje se česnek pěstovat na vyvýšených záhonech, kam dáte hlavně kompost s pískem pro vylehčení.
Nešvar č. 2: špatně zvolená lokalita pěstování
Česnek preferuje slunce a teplo. Je jasné, že z nedostatku místa na zahradě si nemůžete moc vybírat, kde budete česnek pěstovat. Na stejný záhon byste česnek měli vysázet nejdříve za čtyři roky a nikdy byste ho neměli sázet po jiných cibulovinách. Díky tomu totiž dochází k přenosu a šíření chorob a škůdců, které právě tuto skupinu zeleniny trápí. Tím nejlepším parťákem, po kterém česnek vysázet, jsou třeba okurky nebo košťáloviny.
Nešvar č. 3: nevhodná odrůda česneku
V obchodě se setkáte s mnoha odrůdami česneku, ať už paličáku či nepaličáku. Vybírat ale musíte takové odrůdy, které jsou vhodné do našich klimatických podmínek a jsou osvědčené již našimi pěstiteli. Oblíbené jsou například české paličáky jako je Slavin, Dukát nebo Vekan a nepaličáky Lukan či Anton.
Nešvar č. 4: špatně zvolený druh pro zelené hnojení
Zeleným hnojením dodáváme půdě živiny a obohacujeme ji o řadu prospěšných látek, což ocení především plodiny, které zde budeme pěstovat. Princip spočívá v tom, že na prázdný záhon, ze kterého jsme sklidili zeleninu, vysejeme rostliny s rychlým vývojem. Rostliny se pak zaryjí do půdy a tím ji obohatí o důležité látky. Pro česnek je nejlepším druhem pro zelené hnojení například svazenka, která navíc krásně kvete, naprosto nevhodné jsou luskoviny, hlavně hrách.
Nešvar č. 5: nedostatečný prostor pro vývoj palic
Jednotlivé stroužky musíte vysázet nejen správně, ale také ve správné vzdálenosti. Vytvoříme jamku pomocí sázecího kolíku, jednotlivé stroužky vysazujeme zhruba do hloubky 6-8 cm a do každé jamky přidáme trochu písku, což je skvělá prevence proti houbovým chorobám. Stroužky pak přihrňte zeminou, mírně přitlačte. Jednotlivé řádky by od sebe měly být vzdálené zhruba 20 cm.
Nešvar č. 6: výsadba v nevhodnou dobu
Lidé si rádi řadu věcí ulehčují, aby pak mohli říci, že mají hotovo. Ale u česneku se netrpělivost opravdu nevyplácí, správná doba výsadby je, dle nadmořské výšky, někdy v půlce listopadu, bydlíte-li někde v horách, tak samozřejmě dříve, než zamrzne půda. Ideální teplota půdy pro výsadbu je 9° C a je to proto, že tato teplota česneku postačí k tomu, aby do zimy zakořenil, ale neobrazil. Pokud by totiž česnek ještě do zimy obrazil, nové výhony by s velkou pravděpodobností zmrzly.
Bonusová rada nakonec: moření je základ
Ještě, než se pustíte do výsadby jednotlivých stroužků je nezapomeňte namořit, doporučit mohu například přípravek Sulka, který chrání stroužky před napadením houbovými chorobami a takto upravený nechutná ani hlodavcům.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.