Zásada č.1: neuspěchejte výsadbu
Česnek není nutné mořit proti chorobám a škůdcům, ovšem namoření mu prospěje a významně zvyšuje výnos. Ať už česnek namoříme či ne, jestliže ho zasadíme při podzimní výsadbě příliš brzy, žádné namoření jej nemusí zachránit.
Počkejte klidně až na mrazíky
Jakmile trvale klesne teplota půdy pod 9 °C, nastává čas pro výsadbu česneku. Pro česnek je mnohdy výhodnější počkat až na první mrazíky, kdy se zemina skutečně značně ochladí, na povrchu může být dokonce ztvrdlá, ale nesmí být tvrdá a zmrzlá úplně.
Jedním z důvodů výsadby do studené půdy je prevence proti fuzáriové hnilobě, kterou způsobuje houba Fusarium, jež není při těchto teplotách aktivní. Napadení se projevuje například zakrnělými cibulemi česneku, hnědými fleky či nafialovělými kořeny a napadený česnek má značně zkrácenou skladovatelnost.
Mladý česnek snadno omrzne
Dalším důvodem, proč neuspěchat výsadbu, je rychlejší klíčení česneku za tepla, kdy vyrůstající mladý česnek může omrznout. Proto také platí pravidlo, čím dříve česnek sázíme, tím hlouběji.
Česnek je lepší sázet do brázd nebo zatlačit prsty. Čím dříve sázíme, tím hlouběji, aby zbytečně neomrznul.
Zásada č.2: pro česnek najděte kamarády, co ho v růstu podpoří
Zásadní chybou je zasadit česnek po plodinách jako zelí, pór, hrách, fazol nebo kedlubna, obecně košťáloviny. Zároveň si totiž odebírají živiny, které potřebují nebo uvolňují látky, které druhým škodí. A to platí nejen pro pěstování na společném záhoně, ale i pro pěstování v po sobě jdoucím roce. Jestliže vysadíme česnek na místo, kde předtím rostl hrách, s největší pravděpodobností se dočkáme drobných nedostatečně vyrostlých cibulí česneku.
Brambory předají česneku živiny
Naopak v kombinaci s jahodníky, salátem, špenátem, mrkví, okurkami, bramborami či rajčaty se mu bude dařit skvěle. Výhodou pěstování například vedle salátu je i to, že si vzájemně neubírají prostor, a na jeden záhon se tak vejde vedle sebe větší množství sazenic, jelikož mohou být vysazeny více natěsno.
Brambory pro změnu ponechají na záhonu spoustu pro česnek cenných živin, vysadíme-li ho na místo, kde brambory rostly v předešlém roce.
Velmi dobrým partnerem pro česnek je také červená řepa. Bohužel v této kombinaci je užitečnější spíše česnek pro řepu než naopak, protože vůně česneku odhání škůdce napadající řepu a také zlepšuje její chuť.
Ze stejného důvodu se například doporučuje česnek vysazovat mezi růže, kde odpuzuje mšice.
Zásada č.3: vystřídejte záhon a myslete na živiny
Jestliže nepěstujeme plodiny ve smíšených kulturách, měli bychom jejich pozice každoročně střídat. Česneku nesvědčí stejně jako většině zeleniny růst stále na stejném záhonu, na stejné místo bychom ho měli dát nejdříve za 4–5 let.
Jak již bylo uvedeno výše, dobrým předchůdcem pro česnek jsou brambory, dále pak například dýně nebo okurky a vyhneme se výsadbě po plodinách, se kterými si naopak nerozumí.
Červená řepa namísto drahých hnojiv
Česnek nemá rád přímé hnojení organickými hnojivy nebo dusíkem, přihnojení však ocení, použít můžeme vyzrálý kompost. Svědčí mu také sirnatá hnojiva (síru obsahuje například Cererit), i z toho důvodu je výhodná kombinace s řepou, která síru uvolňuje.
Záhon s česnekem nejlépe orientujeme na plné slunce, má rád humózní propustnou půdu, kterou je dobré zhruba měsíc před výsadbou zrýt a přidat právě například kompost.
