Sklízejte zeleninu, která zvládne zimu. Čerstvý pastinák dodá vitamíny, i když venku mrzne, až praští

Co je pastinák, jak se pěstuje a zpracovává?

Pastinák setý (Pastinaca sativa) se řadí do kořenové zeleniny, a je tedy velmi příbuzný s mrkví, celerem a hlavně petrželí, se kterou se velmi často zaměňuje. A právě díky této podobnosti také pastinák může petržel nahradit – zejména v zimě, kdy petržel již v záhonu mít nemůžeme. Pastinák lze totiž sklízet po celý rok, hlavně v zimních měsících, protože kořeny jsou naprosto odolné mrazu, takže mohou zůstat na záhonu a sklízet se v době, kdy je zkrátka zeleniny málo.

Jak poznám pastinák od petržele

Velmi často se stává, že si lidé v obchodě tyto dvě kořenové zeleniny popletou, není totiž divu, jsou si dost podobné. Ale, pokud se na pastinák podíváme blíže, má jiný tvar kořene, horní část je silnější a více se podobá tvaru řepy. Petržel má zase špičatý kořen, to pastinák nemá. Z vnějšku je pastinák nažloutlý až nahnědlý, vnitřní dřeň je pak bílá, častěji však nažloutlá či nahnědlá. Petrželová dřeň je vždy bílá.

Pastinák musíte vyset včas

Pastinák se vysévá brzy na jaře, zhruba v březnu, a je nutný dostatečně velký spon a hluboce prokypřená půda. Řádky mezi sebou by měly být asi 8 až 10 cm, aby se kořeny mohly dobře vyvíjet. I tak ale bude nutné vyjednocení. Časný jarní výsev je třeba, protože pastinák vzchází poměrně dlouho, z toho důvodu se k němu vysévá ještě tzv. značkovací rostlina, která nám označí řádky. Tou bývá nejčastěji ředkvička nebo salát, které naopak klíčí velmi rychle. Jakmile pastinák vyklíčí, vyžaduje vyjednocení, stejně jako mrkev či petržel. Pastinák má dlouhou vegetační dobu a na záhonu tak roste od jara do zimy. Kvůli možnému riziku přenosu škůdců či chorob, byste ho však neměli pěstovat na záhonu, kde jste předtím pěstovali mrkev nebo petržel.

Jak se pastinák využívá

Pastinák je naprosto běžná kořenová zelenina, byť méně používaná, takže se v kuchyni uplatňuje úplně stejně, jako petržel. Nejčastěji tedy do polévky, do salátů, chutná i lehce podušený nebo se z něj vyrábí pyré, které se pak používá jako příloha třeba k masu. Pastinák je pro naše zdraví velmi prospěšný, obsahuje draslík, vápník, fosfor a éterické oleje. Má příznivý účinek na naše zažívání i na nervový systém, podobné účinky má ostatně také petržel.

O autorce:

Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.