Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) patří dnes mezi poměrně časté ovocné dřeviny, které na svých zahradách pěstujeme. Aby také ne, jeho oranžové plody jsou vitamínovou bombou a uvádí se, že obsahují až 200 x více vitamínu C než citron. Kromě řady vitamínů obsahuje i antioxidanty a velké množství karotenu, podporuje náš zdravý imunitní systém, má pozitivní vliv na naše srdce, pokožku a podporuje trávení. Jeho pěstování navíc není zase tak složité, jak by se na první pohled mohlo zdát. Tedy, až na pár výjimek.
Rakytník je trnitý
Jedním z důvodů, proč se lidé vyhýbají pěstování rakytníku je skutečnost, že většina odrůd je trnitá, a právě trny nám často brání v pohodlné sklizni či v případném prořezu. Naštěstí ale již na našem trhu existují odrůdy zcela beztrnné a není tedy důvod se jeho pěstování vyhýbat pouze kvůli obavám z poranění.
Pro úrodu je třeba samec a samice
Je známo, nebo vám to prozradí v zahradním centru, že některé odrůdy rakytníku pro to, aby vůbec měly nějakou úrodu, vyžadují partnera. Rakytník totiž, aby plodil, musíte zakoupit minimálně ve dvou exemplářích, jednu rostlinu jako samici a druhou jako samce, přičemž jedna samčí rostlina zvládne opýlit až 5 samičích rostlin. Mezi odrůdy, které vyžadují samčí i samičí rostlinu patří oblíbená odrůda Leikora. Ale šlechtitelé ani u rakytníku nezaháleli a vyšlechtili odrůdy, které jsou samosprašné a není tedy potřeba mít na zahradě další rostliny. Jednou ze samosprašných rostlin je například odrůda Sandora a vyplatí se především pro majitele menších zahrad.
Jaká je běžná výška rakytníku
Záleží, jakou odrůdu si vyberete, ale většinou se výška keře pohybuje kolem 2 až 4 metrů, podle toho, jak se mu u vás daří. Rakytník se dokáže rozrůst do šířky asi 1-1,5 metrů a počítejte s tím, že okolo ně potřebujete mít dostatek místa, abyste mohli sklízet plody.
Jaké má rakytník nároky
Rakytník je vcelku nenáročný keř, který ale preferuje propustné půdy s dobrou zásobou vody. Dobře snáší zakouřenou atmosféru a řez. Potřebujete-li vysadit více keřů k sobě, třeba v případě potřeby samčích a samičích rostlin, počítejte se vzdáleností od sebe alespoň 2–3 metry. Výhodou je, že rakytník netrpí výrazně na škůdce a choroby, pouze občas se může na listech či plodech objevit mírné napadení nějakými houbovými chorobami typu rzi či skvrnitosti.
U sklizně si dejte pozor na načasování
Abychom z oranžových plodů rakytníku získali co možná nejvíce vitamínů a cenných látek, je velmi důležitá doba sklizně. Tu totiž musíte správně načasovat, protože čím více sklizeň oddalujete, tím rychleji se obsah vitamínu C snižuje. Vše záleží na odrůdě. Vezmeme-li například oblíbenou odrůdu Leikora, ta sklizňové zralosti dosahuje v první polovině září, naopak odrůda Hergo dozrává až v druhé polovině září až října. Jakmile se se sklizní opozdíme, klesá obsah vitamínu při sklizni až o 40 %.
Vyrobte si rakytníkový likér
Plody rakytníku se zpracovávají různě, někdo je suší na čaj, jiný vyrábí džemy a marmelády, různé sirupy nebo právě likér. Jeho příprava je tak snadná, že by byl skoro hřích jej nevyzkoušet. A jak likér vyrobíte? Pro jeho přípravu potřebujete jen zralé plody rakytníku, které properete, rozmačkáte a vložíte do tmavé láhve. Obsah láhve zalijete až po okraj minimálně 40 % alkoholem, například vodkou nebo slivovicí a alespoň měsíc, optimálně 6 týdnů, necháte macerovat. Občas sklenici protřepejte. Po odležení tekutinu sceďte přes jemné síto nebo plátno a podle chuti, protože rakytník je kyselý, promíchejte s medem. Pak uchovávejte v chladu a konzumujte.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
