Vinaři při sklizni hroznů nesnáší slunéčka z jednoho vážného důvodu. Na podzim si můžete révu vysadit i vy, pár věcí si ale pohlídejte

Co je to réva

Vinná réva, jinými slovy réva ušlechtilá či evropská (Vitis vinifera) stále patří mezi nejoblíbenější ovocné dřeviny, resp. liány, které na zahradách pěstujeme. Réva se řadí mezi bobuloviny, protože jejími plody jsou bobule. Právě bobule jsou důvod, proč ji pěstujeme, protože kdo by odolal sladkému a velkému hroznovému vínu. Pravda, při jejím pěstování na zahradě často nejsou bobule tak velké, jako ty z obchodu, ale jsou stejně dobré a hlavně, vypěstované s láskou.

Jak správně pěstovat vinnou révu

Vinná réva, jakožto popínavá liána, vyžaduje pro svůj růst oporu, ke které se přichycuje pomocí úponků, s tím počítejte ještě před tím, než si domů povezete jejich sazenice. Vinná réva vyžaduje teplé a slunné polohy, místa, kde slunce pálí celý den, takže jižní strana domu či nějaká zeď orientovaná na zeď, to je přesně to optimální prostředí pro révu. Půdu vyžaduje propustnou, kamenitou s vyšší hladinou spodní vody, réva totiž doslova žízní po vodě.

Kdy sázet révu

Pokud révu na své zahradě ještě nepěstujete, a máte k tomu vhodné podmínky, je nyní, na podzim, ten správný čas pro její výsadbu. V zahradních centrech je právě na podzim velmi bohatý výběr nejen okrasných rostlin, ale hlavně ovocných stromů, a kromě révy zde najdete i celou řadu kultivarů těch méně pěstovaných druhů jako jsou fíky či kiwi. V zahradnictví si můžete vybrat mezi odrůdami bílými či zelenými a modrými, záleží asi na vašich preferencích. Ještě před tím, než sazenici révy zakoupíte, rostlinu dobře zkontrolujte, zda na ní nejsou patrné známky napadení škůdci či nějakou chorobou, tuto nejčastější bývá plíseň šedá, kterou poznáte dle typických skvrn na listech. Sazenice révy musí mít dobře vyvinutý kořen a celkově působit zdravě. Mezi odrůdami vybírejte takové, které jsou odolné vůči napadení houbovými chorobami, především pak vůči plísni.

Berušky jsou na zahradě našimi parťáky

Jak jistě všichni víte, slunéčka sedmitečná neboli berušky jsou našimi parťáky v boji proti mšicím, především pak jejich dravé larvy, které dokážou tohoto savého škůdce poměrně rychle zlikvidovat. Jakmile tedy máte na zahradě rostlinu napadenou mšicí a najdete larvu berušky, stačí, pokud larvu přenesete na napadenou rostlinu. A pozor, kouše mrška. Nic dalšího již není třeba, protože larva si s mšicemi již poradí. Z toho důvodu, kdy je réva napadená mšicemi, je přítomnost slunéčka vítaná, přece jen nemusí se používat tolik chemie. Dokonce i zavlečené slunéčko východní, které je mnohem dravější, než naše sluníčko sedmitečné a které nepohrdne napadnout i je, dokáže mšice zkonzumovat. Problém ale nastává, pokud se berušky vyskytují na zralých hroznech určených ke zpracování.

Proč vinaři nemají berušky příliš v lásce?

Všechna slunéčka, i to naše hodné, mají hořké tělesné tekutiny, a právě z tohoto důvodu se jim vyhýbají i ptáci. Pokud se slunéčka vyskytují na hroznech, které se budou lisovat a jsou spolu s hrozny také slisována, mohou dost negativně ovlivnit chuť vína. Samozřejmě, pokud by v lisu skončila jedna beruška, je to ještě v pořádku, ale vinaři uvádí, že k ovlivnění chuti vína postačí na jeden kilogram hroznů pouhých 4 až 6 slunéček. Z tohoto důvodu je nutná pečlivá kontrola hroznů, které míří na zpracování. 

O autorce:

Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.