Komunitní zahrady v Česku vzrůstají na oblibě
Komunitní zahrady představují místo, kde si lidé z jejího okolí, často za drobný poplatek, mohou na určitém místě vypěstovat svoje plodiny. Buď jsou zde vyvýšené či klasické záhony, v těch lepších jsou i skleníky, záhony bývají společné nebo každá rodina má ten svůj, to už záleží na konkrétním místu, kde se zahrada nachází. Jedná se běžně o oplocený pozemek, kam mají vstup pouze členové nebo pak i širší veřejnost, pokud se zde konají nějaké akce. První komunitní zahrady vznikly v Brně a v Praze a posledních 15 let se jejich počet neustále zvyšuje. Na komunitních zahradách jsou nedílnou součástí také kompostéry, díky čemuž se zužitkuje veškerý rostlinný odpad. Po domluvě se členy některé zahrady nabízí komunita možnost získání kompostu, a to buď za malý obnos nebo zcela zdarma.
Proč jsou komunitní zahrady dobrou volbou
Komunitní zahrady se mohou zakládat nejen ve městech, ačkoliv zde je to nejčastější, ale i v menších obcích. Tou hlavní myšlenkou je samozřejmě možnost vypěstovat si svoje vlastní výpěstky. Tou další, a možná i více důležitou funkcí komunitních zahrad, jsou především sociální funkce, kdy se zde setkávají nejen lidé podobně smýšlející, ale pro mnohé to může být jediná možnost kontaktu s lidmi. Jde o určitou komunitu a patriorcismus v daném místě. V komunitních zahradách tedy nejde jen o pěstování ovoce a zeleniny, ale o setkávání se se svými sousedy, můžete zde slavit narozeniny, grilovat buřty nebo uspořádat akci pro širší veřejnost.
Co se v komunitních zahradách pěstuje nejvíce
Záleží na preferencích členů, nicméně kromě ovocných stromů, které se mohou pěstovat i v nádobách, se nejčastěji pěstují bylinky a plodová zelenina, především pak rajčata. Výhodou komunitních zahrad je, že pokud se všichni členové domluví na určitém způsobu hospodaření, není třeba zde používat chemické přípravky a vy tak máte jistotu, že si sklidíte kvalitní bio zeleninu a ovoce.
Jak najdu komunitní zahradu ve svém okolí
Pokud se chcete stát členem nějaké komunitní zahrady nebo jste jen zvědaví, jak to na takovém místě chodí, stačí se domluvit s koordinátory, členy, kteří mají fungování zahrady na starosti. Existuje zcela dobrovolná databáze komunitních zahrad portál www.mapko.cz. Zde najdete nejen mapy kompostérů nebo prodejen lokálních potravin, ale v současné době je zde uvedeno asi 150 komunitních zahrad, přičemž jejich množství na našem území se odhaduje zhruba na 200.
Proč se stát členem komunitní zahrady?
V komunitní zahradě nejde tedy jen o požitek z vlastnoručně vypěstovaných plodin, ale tou nejčastější motivací pro členství je samotná radost ze zahradničení. Při pěstování je také snaha členů, předat své znalosti a zkušenosti s pěstováním rostlin svým dětem. A v neposlední řadě chtějí lidé navštěvovat komunitní zahrady z toho důvodu, že se budou moci setkávat s podobně smýšlejícími lidmi, budou si moci předávat cenné zkušenosti a mohou se navzájem pochlubit svými výpěstky. A pokud jste v pěstování úplní začátečníci a doma vám uhyne i kaktus, ničeho se nebojte, protože zde vám ti zkušenější své znalosti rádi předají. Pokud tedy nemáte, s kým si doma popovídat, cítíte se osaměle nebo si jen chcete mít možnost něco vypěstovat, určitě se poohlédněte po okolí, zda se u vás nějaká ta komunitní zahrada přece jen nenachází. Příště vám představíme jednu konkrétní a vyzpovídáme pro vás její členy.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
