Ačkoli moudrost obsažená v přísloví “Není růže bez trní” bývá pravdivá, v botanice neobstojí. Růže totiž nemá trny, ale ostny. Ne každý ovšem ví, jak je rozlišit.
Japonský styl Wabi-kusa je jednou z odnoží aquascapingu, tedy vytváření miniaturních vodních krajinek. Pěstování rostlin ve skleněné nádobě naplněné částečně vodou má však svá pravidla.
Pokud patříte do fanklubu zahrad, rostlin a jejich pěstování, určitě máte doma knížky, které se vaším oblíbeným tématem zabývají. V redakci jsme na tom stejně, a tak jsme vybrali deset knih od českých autorů, které stojí za pozornost.
Stálezelené větvičky jmelí s bílými bobulemi se staly tradičním symbolem Vánoc. Je to trochu paradox, když víte, že jde o poloparazitickou rostlinu. Jak k tomu došlo?
Jmelí má podle legend kouzelnou moc, a lidé si ho proto před Vánocemi kupují pro štěstí a zavěšují ve svých domovech. Někteří prodejci ale místo jmelí prodávají ochmet, který často nevydrží ani do Štědrého dne.
Není to pohádka. V půdě se skutečně vyskytují bakterie, která dokážou zmírnit úzkost nebo stres. Vědci navíc zjistili, že mají schopnost dočasně zvýšit inteligenci.
Na podzim, kdy stromům opadává listí, přitáhne více pozornosti jejich kůra. Některá vypadá stále stejně, jiná se během roku proměňuje, loupe a mění tak strukturu i barvu. Proč vlastně?
Někdo ho v sobě má odjakživa, jiný se k němu dopracuje postupem času a dalšímu zůstane navždy utajen. O čem je řeč? O vztahu k zahradě. Proč si k ní vůbec nějaký vytvářet?
Manipulace s přírodními materiály, kontakt s živočichy, zvuky i vůně působí pozitivně na zdraví člověka, a to bez rozdílu věku. Terapie zahradou je proto cíleně využívána k léčbě lidí s konkrétními zdravotními obtížemi.
Podzim je tu a s ním i první žluté a červené listy opadavých dřevin. Víte, proč mění barvu a následně opadávají? Důvod je jednoduchý: aby keře a stromy co nejlépe přečkaly zimu.