Co je to česnek podivný a proč ho sbírat místo medvědího česneku?
Česnek podivný (Allium paradoxum) byl v ČR poprvé zaznamenán v druhé polovině 19. století a od té doby se v našich lesích, ale i městských parcích, hodně rozšířil. Množí se opravdu velmi snadno, a z toho důvodu se příliš nedoporučuje vysadit si jej dobrovolně do zahrady. Po pár letech byste toho totiž mohli litovat, protože česnek podivný je invazivní a dokáže ze svého sousedství vypudit ostatní byliny.
Velmi brzy na jaře, někdy už v polovině února, se na okrajích lesů, v městských parcích a v soukromých zahradách začínají objevovat první dlouhé a štíhlé listy česneku podivného. Poznáte je poměrně snadno, jsou svěže zelené, mírně lesklé a po rozemnutí mezi prsty vydávají typickou česnekovou vůni. Česnek podivný vykvétá až později, v období od dubna do května, ale jeho listy je nejlepší sbírat ještě před rozkvětem, protože právě tehdy mají listy nejlepší a nejsilnější chuť.
Jak poznáte česnek podivný?
- Listy česneku podivného, dlouhé asi 20 cm a široké 0,5–2 cm, vyrůstají v trsech z vytrvalé podzemní cibulky vejčitého až kulovitého tvaru.
- Cibulky bývají jen malé, měří jen asi 1–1,5 cm v průměru.
- Na 15–30 cm dlouhé, trojhranné a poléhavé květní lodyze vykvétají bílé květy s pacibulkami, uloženými v malých toulcích.
- Květy nejsou nijak dekorativní, často vypadají odkvetlé ještě před tím, než skutečně vykvetou.
- V průběhu května začnou listy česneku podivného žloutnout, zatahovat a rostlina se uloží k odpočinku.
Jak využít česnek podivný v kuchyni?
Pokud máte rádi česnek medvědí, pak chuťově velmi podobný česnek podivný využijte stejně. Z listů můžete připravovat jednoduché pesto na ochucení těstovin, přidávat ho do jarních nádivek i pomazánek a výborně doplní každý salát. Do čerstvých listových salátů lze přidávat i květy a pacibulky česneku podivného. Listy česneku podivného mají antibakteriální i antioxidační účinky a dokážou posilovat imunitní systém a snižovat cholesterol.
Kam se vypravit na česnek podivný?
Nejčastěji můžete česnek podivný potkat na několika velkých lokalitách ve Středních Čechách (u Kolína, v Ostré nebo na severním okraji Berouna), a také přímo v Praze (na Petříně, v Divoké Šárce či v Letenských sadech). Menší lokality pak najdete v Jižních Čechách (u Čejetic v okrese Strakonice), ve Východních Čechách (u Dvora Králové n. Labem) a Severních Čechách (v údolí potoka u Křižan, v okrese Liberec). Na Moravě pak přímo v Brně (v dolní části sídliště Lesná).
Zdroj: pladias.cz; medvedi-cesnek.cz