Skutečně životu nebezpečných druhů hub najdeme v našich lesích jen docela málo, ostatní jedovaté druhy způsobují spíše menší či větší nevolnost, ale bez trvalých následků. Pak je tu ještě velké množství hub nejedlých, které většinou jenom pokazí pokrm, ale nezanechají následky na našem zdraví. I tak bychom ale měli přesně vědět, co udělat, pokud nějakou jedovatou houbu sníme.
Jak postupovat po požití jedovaté houby
- vyvolat zvracení
- podat 5-10 tablet živočišného uhlí
- podat větší množství vody
- uchovat zbytky pokrmu z hub případně zvratky pro laboratorní rozbor
- zajistit co nejrychlejší převoz do nemocnice
Nejjedovatější houby našich lesů
1. Pavučinec plyšový
Poměrně nenápadná houba, jejíž zákeřnost spočívá ve velké prodlevě mezi požitím houby a prvními příznaky. Proto byla tato houba dlouho považována za jedlou, neboť pozdní zdravotní následky nikdo s konzumací hub nespojoval. Otrava se může projevit dokonce až za dva týdny po požití pavučince. Projevuje se průjmem, zvracením a poruchami močení. Postupně dochází k selhání ledvin i jater a následná smrt tak nastane i v odstupu několika měsíců.
Jak poznáte pavučinec plyšový
- Pavučinec plyšový je rezavě zbarvená lupenitá houba, kterou si lze splést s ryzci nebo čirůvkami. Má rezavý klobouk i třeň a hnědé lupeny. Na třeni někdy bývají zbytky pavučinky.
Kdy a kde roste pavučinec plyšový
- Tato prudce jedovatá houba roste od července do října v listnatých a smíšených lesích, jednotlivě i ve skupinkách.
2. Muchomůrka zelená
Velmi nebezpečná je také muchomůrka zelená, která má na svědomí nejvyšší procento smrtelných otrav, a to díky svému rozšíření. Roste v evropských lesích i v lesích Severní Ameriky. První příznaky otravy se projevují 6-48 hodin po požití houby. Otrava se projevuje nevolností, bolestí hlavy i malátností, později se asi na tři dny přidá průjem i zvracení. Čtvrtý den nastává zdánlivé zlepšení, zvracení i průjem ustoupí, ale v tu dobu již nastalo nevratné poškození jater. Smrt nastává většinou pátý den po otravě na selhání jater a otok mozku. K úmrtí dochází v až 50 % případů.
Jak poznáte muchomůrku zelenou
- Muchomůrka zelená má světle nazelenalý, ale i bílý klobouk a bílý třeň i lupeny. Na třeni bývá prstenec a houba vyrůstá z pochvy, tzv. kalichu smrti. Někdy dochází k záměně s holubinkou hlínožlutou nebo i s pečárkou polní.
Kdy a kde roste muchomůrka zelená
- Tato houba roste od června do října v listnatých a smíšených lesích, nejčastěji v lesech dubových a habrových. Často ji najdete ve větších skupinách.
3. Čepičatka jehličnanová
Čepičatky si v lese všimnete jen málokdy, protože se nepodobá žádné jiné, běžně sbírané houbě. Nicméně na to, jak je nenápadná, je velmi jedovatá. Obsahuje stejné toxiny, jako muchomůrka zelená, jen v nižší koncentraci. Jedná se o dřevokaznou houbu, kterou najdete na zbytcích jehličnanů. Projevy otravy jsou stejné, jako u muchomůrky zelené a k prvním příznakům dochází také po 6-48 hodinách.
Jak poznáte čepičatku jehličnanovou
- Čepičatka jehličnanová má světle rezavý klobouk, na okraji vrásčitý, na špičce tmavší, třeň s prstencem je jemně tygrovaný, s bílými skvrnami. Houba vydává moučný pach. Možná je záměna opeňkou měnlivou, třepenitkou svazčitou nebo makovou.
Kdy a kde roste čepičatka jehličnanová
- Roste hojně, ve skupinách, od srpna do konce listopadu či začátku prosince. Potkáte ji v listnatých i jehličnatých lesích, na tlejícím dřevě.
Zdroj: https://www.dtest.cz/clanek-4642/podzimni-houbareni ; http://www.goat.cz/index.php?path=Houby_Nejjedovatejsi_Nejjedovatejsi
