Pokud v lesích panuje sucho, jen málokdo popadne košík a vypraví se do lesa na houby. Možná je to škoda, protože i v sušších obdobích v lesích rostou skvělé a chutné kozáky nebo holubinky. V těch se sice vyzná jen málokdo, ale dobrá zpráva je, že se mezi nimi nenajde žádná, která by byla životu nebezpečná. I když potrápit žaludek některé dokážou.
Vydejte se na kozáky
Kozák habrový (Leccinum griseum), lidově zvaný habrák, najdete výhradně pod habry a lískami, tedy v listnatých a smíšených lesích. Roste od června do října, v nížinách i na horách a jedná se o bezpečnou houbu, kterou si jen těžko popletete s některou z jedovatých hub. Nanejvýš ji neodlišíte od jiného druhu kozáka, a to vůbec nevadí. Všechny jsou jedlé. Za sucha můžete v lesích narazit i na kozáka březového (Leccinum scabrum), který roste samozřejmě pod břízami, od nížin až po horské oblasti. Kozák březový má velmi dlouhou sezónu růstu, od května až do listopadu a vypravit se za ním nemusíte jen do listnatých či smíšených lesů, ale občas roste i v městských parcích a zahradách. U všech druhů kozáků však platí, že je dobré sbírat jen mladé plodnice. Ty starší často napadá plíseň.
Jak poznáte kozák habrový
- Noha kozáka habrového je kyjovitého tvaru, v mládí bílá, později šedá, pokrytá tmavými šupinkami.
- Klobouk je hrbolkatý, hnědé až šedohnědé barvy a mívá zvlněné okraje.
- Rourky na spodu klobouku mívá kozák habrový v mládí bělavé, později šedé až hnědé.
- Dužina kozáku habrového je po rozkrojení bílá, ale rychle se barví do růžova až nakonec úplně ztmavne.
Jak poznáte kozák březový
- Noha kozáka březového má bělavou až našedlou barvu s tmavými šupinkami a po rozříznutí se nijak nezbarvuje.
- Rezavý až oranžový, ale i hnědý vysoce vyklenutý klobouk při poranění tmavne.
- Bělavé, později šedé až hnědé rourky.
Oblíbené holubinky mají dlouhou sezónu
V našich lesích roste asi 150 druhů holubinek, proto se v nich skutečně vyznají jen opravdoví odborníci. Naštěstí žádná z nich nepatří mezi život ohrožující houby, ale některé vám svou pálivostí či hořkou chutí mohou pokazit večeři a druhé silně pozlobí váš žaludek. Výhoda holubinek je v jejich skromnosti na vláhu. Rostou i za úplně suchého počasí. Podle mykologů jsou holubinky také jediné houby, u kterých se jedlost či nejedlost může určovat podle chuti. Pokud kousnete do syrové holubinky a ucítíte palčivou až hořkou chuť, je nejedlá.
V našich lesích je velmi rozšířená chutná holubinka nazelenalá (Russula virescens), kterou najdete na okrajích listnatých, smíšených i jehličnatých lesů po celé léto. Další oblíbená holubinka, která roste i za sucha je holubinka kolčaví (Russula mustelina). Tu najdete v lesech jehličnatých, od července do října. Pozor si dejte na holubinku vrhavku (Russula emetica) s jasně červeným kloboukem.
Jak poznáte holubinku nazelenalou
- Noha má bílou barvu a křehkou, pórovitou dužinu.
- Klobouk má barvu měděně nazelenalou, často je v dospělosti rozpraskaný.
- Lupeny jsou bílé až smetanové.
Jak poznáte holubinku kolčaví
- Noha této holubinky je silnější, bílá.
- Klobouk si na první pohled často spletete s hříbkem, je narezlý nebo světle hnědý.
- Lupeny jsou bílé, později zažloutlé až okrové.
Zdroj:https://living.iprima.cz/zahrada/holubinky-houby-jedle-nejedle-recept-nejchutnejsi-nejnebezpecnejsi#/1baf717d2ccd6d24e497f154e678b86a; https://www.blesk.cz/clanek/bydleni-hobby-houby/654331/kozak-brezovy-jak-ho-poznat-a-na-co-pozor-az-ho-budete-sbirat.html
