Skupina rostlin, které obsahují látky, zvyšující naši citlivost na sluneční záření, sdružuje více či méně nebezpečné rostliny. Tyto rostliny vylučují šťávy, které při potřísnění naší pokožky zesilují účinek slunečního záření. Nejznámější, a hlavně nejnebezpečnější, je bolševník velkolepý, ale v menší nebo úplně malé míře se nebezpečné látky vyskytují i v dalších rostlinách, které běžně rostou kolem nás a jejich nepříjemná, tedy fotosenzibilující, vlastnost by vás možná ani nenapadla.
Jakmile rostlinu utrhnete, nepocítíte žádný náznak možného nebezpečí. Potřísníte si pokožku šťávou z rostliny, a hned se nestane nic, co by nasvědčovalo následnému problému. Až za chvíli, asi za 15 minut po osvícení kůže sluncem, může dojít ke vzniku puchýřků či dermatitidy, tedy k zánětu pokožky. Míra poškození závisí samozřejmě na druhu rostliny ze skupiny rostlin, zvyšujících citlivost na sluneční záření, ale také na momentální síle slunečních paprsků. Některé z těchto rostlin dokonce patří mezi běžné léčivky. Je však dobré vědět, že i čaj z těchto bylin zvyšuje u člověka citlivost na světlo. Proto byste se po požití čaje, například z třezalky tečkované, měli vyhýbat oslunění.
Rostliny zvyšující naši citlivost na sluneční záření
Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)
Nebezpečná rostlina, která pochází z oblasti Kavkazu je v současnosti rozšířena po celé severní polokouli. Pro její impozantní vzrůst a vzhled byl bolševník velkolepý často záměrně vysazován jako dekorativní rostlina. V Česku nechal pravděpodobně první bolševníky vysadit kníže Metternich v parku u zámku Kynžvart. Podle současných zákonů je u nás každý majitel pozemku povinen zabezpečit likvidaci bolševníku velkolepého.
Jedná se o invazivní druh, který potlačuje růst původní vegetace. Listy bolševníku velkolepého dosahují délky 50–150 cm a výška celé rostliny bývá neskutečných 2-4 m, jsou však známé i rostliny, vysoké až 5 m. Dutá lodyha mívá průměr až 10 cm. Vykvétá bílým květenstvím a květenství má nejčastěji 30-50 cm v průměru, ale někdy až 1 m. Je zajímavé, že ve své původní domovině bolševník velkolepý takových rozměrů nedosahuje.
- Co způsobuje kontakt s rostlinou: Ve tmě šťáva z bolševníku velkolepého jen dráždí kůži, ale na denním světle způsobuje těžké poleptání pokožky a bolestivé puchýře. Pro citlivější jedince je nebezpečné i pouhé vdechování výparů z většího množství pokoseného bolševníku velkolepého. Jizvy a odlišná pigmentace pokožky postiženému zůstanou po celý život a po několik let přetrvává i citlivost poraněných míst na sluneční záření.
Bolševník obecný (Heracleum sphondylium)
Rostlina příbuzná, a také podobná bolševníku velkolepému, ale pochází ze Středomoří a mírného pásu Evropy a Asie. Má oproti svému velmi nebezpečnému příbuznému menší a více rozvolněné květenství, je nižšího vzrůstu (asi 0,5-2 m) a je podstatně méně jedovatý.
- Co způsobuje kontakt s rostlinou: Šťáva rostliny může, především u citlivějších jedinců, vyvolat otoky, zarudnutí pokožky a někdy i puchýřky.
Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)
Vytrvalá bylina se žlutými kvítky roste po celé Evropě, v Africe, Malé Asii a v severozápadní Číně. Jako léčivka se využívala už ve starém Řecku. Zahání stres a deprese, tlumí nervozitu, využívá se při potížích v klimakteriu.
- Co způsobuje kontakt s rostlinou: Třezalka způsobuje citlivost na sluneční záření a může vyvolat zčervenání či svědění pokožky. Při užívání třezalky se proto nedoporučuje opalování.
Andělika lékařská (Archangelica officinalis)
Dvouletá až víceletá bylina, pocházející ze severovýchodní Evropy. Dorůstá až do výšky 250 cm. Andělika vykvétá okoličnatým květenstvím, bílými, žlutavými až narůžovělými květy. Její semena se používají jako koření, sušený kořen pomáhá od nadýmání.
- Co způsobuje kontakt s rostlinou: Kontakt s kořenem anděliky způsobuje citlivým lidem na rukou puchýře, a to zvláště při práci na slunci.
Routa vonná (Ruta graveolens)
Asi 80 cm vysoký stálezelený polokeř, pocházející z jižní Evropy vykvétá žlutými květy. U nás se pěstuje na zahradách. Kvetoucí nať i listy se využívají na snížení lomivosti krevních kapilár. Využívá se i v gastronomii, jako koření.
- Co způsobuje kontakt s rostlinou: U citlivých osob může routa opět vyvolat menší popálení pokožky, v kombinaci se slunečním zářením.
Kerblík třebule (Anzhriscus cerefolium)
Jednoletá bylinka, příbuzná s petrželí nebo mrkví, pocházející z Kavkazu. Kerblík se využívá v očistných kůrách, v salátech, polévkách a omáčkách.
- Co způsobuje kontakt s rostlinou: Pouze u velmi citlivých jedinců mohou vznikat dermatitidy při trhání nati kerblíku ve spojení se slunečními paprsky.
- Podobné problémy může způsobit, opět u citlivých jedinců i šťáva z nati pastináku setého, pohanky střelovité, miříku celeru, kopru, kmínu nebo petržele či u růžově kvetoucí luční rostliny s názvem rdesno hadí kořen.
Zdroj: PrimaLiving.cz; Lekarnickekapky.cz; nobilis.cz
