Thuje jako zelené vězení opticky zmenší zahradu, ale mají i své výhody
Dříve oblíbené thuje v posledních letech schytávají spoustu kritiky, s nadsázkou by se mnohdy dalo mluvit o šikaně. Thuje jsou však stejně jako další stromy, keře, květiny a ostatní rostliny součástí přírody a nemohou za své nevhodné vysazování nebo umístění.
Kromě své svěží zelené barvy, kterou se pyšní i v zimě, mají i další výhody, jako například snadnou a nenáročnou údržbu, porovnáváme-li živé ploty. Navíc thuje nemusí sloužit pouze jako živý plot, užitek přinesou i jako solitéry. Ovšem ne všechny kultivary mají stejné vlastnosti.
Nic se nemá přehánět. Zahrada obehnaná thujemi kolem dokola může působit jako zelené vězení a zahradu opticky zmenší, to stejné však platí pro zahradu obehnanou keři sestřiženými rovně jako zeď. Důležité je tedy si uvědomit velikost a možnosti pozemku, u malých pozemků je často lepší zvolit pevný plot, velké zahrady dovolí jako plot krásné volně rostoucí keře bez radikálního zastřihávání.
Nejdůležitější však zůstává otázka, zda jsme ve své zahradě spokojení a je nám v ní příjemně. Živý plot se dá vymyslet i veseleji a rozmanitěji, ale pakliže nám nepropustná stěna dává například pocit bezpečí nebo chceme odclonit jen část zahrady, pak mohou být thuje dobrou volbou.
Thuje se dají využít i jako solitéry, staré thuje není nutné kácet jen proto, že už nejsou v módě, lze je využít ku prospěchu.
Vyberte správný kultivar, jinak vás čeká peklo
Thuje bývají často kompromisem, když požadujeme neprůhlednou stěnu, nejlépe i v zimě, nechceme však pevný plot či betonovou stěnu, ale zároveň nemáme prostor a možnosti pro živý plot z keřů.
Pro živý plot se nejčastěji používají keře, jež rychle rostou, právě proto, aby stěnu vytvořily co nejdříve. Takové ploty je však třeba udržovat a stříhat, mnohdy i několikrát ročně, což může pro méně fyzicky zdatné zahradníky znamenat velký problém nebo vynaložené finance na profesionální zastřihování. Thuje však rostou i poměrně pomalu, ovšem pozor na výběr kultivaru.
Thuje (zerav západní ´thuja occidentalis´) zkráceně řečeno dělíme na thuje ´smaragd´, ´brabant´ a další kultivary různých i zakrslých velikostí a odstínů zelené. Smaragd je nejoblíbenější, hustý, pomaleji rostoucí, pěkného vyššího kuželovitého tvaru svěže zelené barvy, který není třeba upravovat do šířky, až po několika letech, jestliže potřebujeme šířku upravit. Oproti tomu brabant je rychle rostoucí, avšak větvičky poměrně brzy připomínají spíše koště a řídnou, zelená barva bývá mdlá, snadno se odlamují a odletují větvičky, a navíc později vyžadují střih i vícekrát ročně vzhledem ke svému rychlému růstu.
Ve vlastní zahradě i doma bychom se měli cítit příjemně. Úzké thuje téměř bez údržby dokáží zakrýt například pohled do koupelny i v zimě.
Berte ohled na sousedy
Thuje jsou častou příčinou sousedských sporů nejčastěji pro svou budoucí šířku a především výšku, pakliže nejsou udržovány. Stejnou, ne-li větší neplechu ale dokáže nadělat neudržovaný plot z jiných dřevin. Problémem může být kromě zastínění sousedního pozemku také nepořádek po silném větru, kdy z přerostlých thují opadávají nejen seschlé větvičky. To se týká hlavně kultivarů jako je ´brabant´, které nemají tak kompaktní růst.
Zákonem stanovená vzdálenost od hranice pozemku je 3 metry pro stromy, jejichž budoucí výška je větší než 3 metry. Pro nižší stromy platí vzdálenost 1,5 metru. U živých plotů se často setkáváme s kratšími vzdálenostmi, jelikož se předpokládá jejich úprava a údržba.
To ovšem nic nemění na tom, že soused s menší vzdáleností nemusí souhlasit, proto je vždy lepší se dopředu domluvit. Dobré je však také myslet na to, že soused se může kupříkladu odstěhovat, a nový soused může mít s živým plotem problém.
Thuje není nutné vysázet kolem celé zahrady, chceme-li zakrýt například nevzhlednou zeď nebo garáž vedle úzkého prostoru a zpříjemnit si tak pohled z okna, stačí jich vysadit jen několik za sebe, z určitého úhlu vytvoří neprůhlednou zeď.
Vedle thují rostou květiny i ovoce, jen je třeba přemýšlet
Občas slýcháme, že vedle thují nic neroste. Je však třeba pátrat po skutečné příčině, kterou nebývá jen okyselování půdy. Podíváme-li se do jehličnatých lesů, pod stromy nic moc neroste, ale především z důvodu neprostupnosti slunečního svitu (proto se chodíme do lesů zchladit) a také kvůli opadu jehličí, jenž vytvoří vrstvu zabraňující růstu určitých rostlin hned z více důvodů. To se však thují netýká.
Rostlinám se vedle thují nedaří nejčastěji kvůli stínu nebo husté výsadbě. V první řadě je tedy třeba myslet na vzdálenost rostlin, které vysazujeme, minimálně 1 metr od kmínku thují. Aby je časem nezarostly, a také aby si vzájemně neubíraly vláhu. Co se týká stínu, je nutné se zamyslet nad orientací pozemku. Jestliže většinu dne thuje záhon před sebou zastíní, volíme stínomilné rostliny a opačně, jinak se rostlinám nebude dařit.
Co se týká okyselení půdy, lze doporučit volit poblíž rostliny jako například hortenzie či borůvky a další, které mají rády kyselejší půdu. Vedle thují ale běžně porostou i ostatní rostliny, jen je dobré znát skutečné vlastnosti dané půdy, zda není příliš kyselá již sama o sobě, často v blízkosti jiných jehličnanů či po vykácených smrcích apod., nebo zda s půdou není jiný problém.
Nesázejte je příliš blízko a zvolte vhodné období
Prostokořenné stromy by se měly lépe ujmout, ale jsou náročnější na péči po výsadbě, sázíme je během jara a na podzim. Častěji se setkáme s kontejnerovanými thujemi, které můžeme sázet i v létě, je-li to nutné. Nejlepší dobou je právě podzim, kdy je půda vyhřátá, ale už nehrozí úpal nebo zbytečně rychlé vysychání.
Thuje nejsou náročné na péči ani půdu, pouze v počátcích po výsadbě, než se dobře uchytí, ale lépe budou prosperovat na slunci či polostínu a v kyselejší půdě. Po výsadbě je nutné jim dopřát pravidelnou, opravdu vydatnou zálivku, obzvlášť, vysazujeme-li je v době teplých suchých dní. Je-li půda vlhká, není třeba zalévat.
Na dostatečnou zálivku dbáme i při výsadbě, kdy vykopané jámy klidně dvakrát naplníme vodou a necháme vsáknout, poté vložíme a zasypeme thuji tak, jak rostla v květináči. Co se týká hnojení při výsadbě a rozestupu jednotlivých stromů, co zahradník, to názor. Někdo nedoporučuje hnojit ke kořenům, ovšem velmi doporučované a osvědčené jsou tablety s hnojivem určeným právě pro thuje, které se vloží na dno vykopané jámy při výsadbě, a mají dlouhodobý účinek.
Nikdy nevysazujeme thuje přihrnutím do valu. Všechna voda by odtekla, a přišly by o potřebnou vláhu, i v budoucnu.
Při nákupu rostliny dobře prohlédneme, vybíráme hezky a souměrně rostlé, svěže zelené, oschlým nebo na první pohled špatně vypadajícím se vyhneme.
Co se týká rozestupů, čím blíže k sobě thuje vysadíme, tím déle porostou do výšky, budou si konkurovat a odebírat vláhu. Ideální vzdálenost od thuje, aby měly prostor okolní rostliny je 1 metr. Pro živý plot se nejčastěji volí 60–100 centimetrů v závislosti na tom, jakého výsledku chceme dosáhnout. Pro hustý plot bohatě postačí 60 centimetrů.
Thuje na sousedním pozemku můžeme využít ve svůj prospěch a osázet před nimi svůj záhon. Mnohdy vypadají lépe než šedý betonový plot.
