Kromě zeleniny a ovoce pěstují zahrádkáři často také letničky k řezu. Ne každá letnička se však do vázy hodí. Nechte si poradit s jejich výběrem i následnou péčí o kytici.
Levandule se pěstují v mnoha druzích a odrůdách. Existují i jejich kříženci a jedním takovým je lavandin. Má své přednosti, ale i nevýhody a jen málokdo ho od “pravé” levandule rozezná.
Strom, o kterém je řeč, můžete dohledat pod různými názvy. Někde je uváděn jako ampák, dřívější označení je evodie a novější zase čtverák. Každopádně jde o opadavou dřevinu, která včelám poskytuje od července do srpna velké množství nektaru.
Řebříček je v původní formě považován za plevel. Existuje však v mnoha barevných kultivarech, které rozsvítí každý kout. Navíc je nenáročný, nevadí mu sušší podmínky, a proto by neměl v trvalkových výsadbách chybět.
Koruna ruje vlasaté vypadá po odkvětu jako ochmýřený oblak dýmu nebo chomáč cukrové vaty. Její ozdobou ale mohou být i listy. Ruj je proto ideální solitérní dřevina.
V zahradách se někdy nacházejí místa, na nichž je mocnost půdy opravdu malá. Podloží tvoří kameny nebo šotolina a vrstva půdy je vysoká jen pár centimetrů. I tady je ale možné pěstovat rostliny.
Rod šalvějí je bohatý a je těžké si z nabídky jednoletých, vytrvalých nebo dřevnatících druhů vybrat jen jeden. Naštěstí to není nutné, zkombinovat jich můžete ve výsadbě hned několik.
Pěstování mečíků je snadné, když víte, jak na to. Klíčové jsou zdravé hlízy, správně vybrané místo, termín a způsob výsadby a ochrana před třásněnkami. Zbytek je už skoro hračka.
Český spolek perenářů vyhlašuje každý rok trvalku sezony. Letos se jí stala amsonie – nenáročná, dlouhověká a neagresivně se rozrůstající rostlina, která je u nás sice méně známá, ale to se jistě brzy změní.
Pěnišníky neboli rododendrony jsou oblíbenou dřevinou zahrad. Pokud patříte mezi jejich příznivce, měli byste znát několik pravidel, díky nimž se jim u vás na zahradě bude dařit.
