Kromě cibulovin jsou pro jaro typickými rostlinami i prvosenky. Existují v mnoha druzích a při správné péči se z nich můžete těšit na záhonech, ve skalkách i v nádobách.
Modřence by neměly chybět na žádné zahradě. Jsou nenáročné, rychle se množí a existují ve více než padesáti druzích a mnoha odrůdách. Stačí si jen vybrat a správně je zasadit.
Vyšší keře nebo nízké stromy s více kmeny jsou v zahradní architektuře žádané. Využívají se zvláště v malých zahradách, kterým i na malém prostoru dodají rozměr a hloubku.
Rozkvetlé cibuloviny vidí každý rád. Ne každý ale tuší, z jakých cibulí nebo cibulek tyto rostliny vyrůstají. Připravili jsme proto malý kvíz, kterým si můžete své znalosti prověřit.
Sporýš se u nás pěstuje jako letnička nebo krátkověká trvalka. Má rád slunce, zvládá sucho, sám se přesévá – zkrátka ideální adept do trvalkových záhonů. V úvahu přicházejí tři druhy.
Zatímco ostatní rostliny pod sněhem odpočívají, ona začíná kvést. Jako kontroverzní ji vnímali i naši předci, kteří ji jako jedovatou rostlinu využívali při různých rituálech i léčení. Až mnohem později se čemeřice začala pěstovat v zahradách.
Sněženku jarní zná asi každý. Málokdo však ví o jejím putování z Krymu do Velké Británie a o lásce k této drobné a něžné rostlince, která přerostla až ve sběratelskou mánii.
Trnka je rostlinou, kterou většinou míjíme bez povšimnutí. V minulosti přitom byla ceněna kvůli plodům, dřevu i magickým vlastnostem. Dnes se k přednostem trnkových keřů přidává i jejich ekologická hodnota.
Břečťan je stálezelená rostlina, kterou člověk běžně míjí. Existuje však mnoho faktů, které jeho “obyčejnost” vyvracejí. A dva různé druhy listů jsou jen jedním z nich.
Rod s latinským názvem Cornus občas majitele zahrad trochu mate. Patří do něj totiž dřeviny označované jako svídy i jako dříny. Jelikož rod zahrnuje odolné a pohledné druhy, vyplatí se udělat si mezi nimi jasno.
