O významu hlízkovitých bakterií pro rostliny a potažmo pro výši úrody, jste určitě již někdy slyšeli. Pokud ne, máte letos možnost snížit náklady spojené s nákupem drahých průmyslových hnojiv. Bohatě si totiž vystačíte s kompostem a bobovitými rostlinami, které by měly být základem každé zahrady. Nemusíte hned pěstovat bob, sóju či jetel inkarnát, vystačíte si s obyčejným hrachem. Čerstvý, šťavnatý hrášek přece miluje každý, že? Takže, nejen, že si na něm pochutnáte, vy navíc ušetříte za dusíkatá hnojiva.
Co jsou to hlízkovité bakterie a k čemu je potřebujeme?
Podezřelé útvary na kořenech, třeba již zmiňované lupiny, což je tradiční trvalka našich babiček, jsou hlízky s bakteriemi, z čehož plyne samotný název. Tyto bakterie, především rod Rhizobium, žijí v symbióze s bobovitými rostlinami, jimž pomáhají vázat vdušný dusík a tím jej poskytnou rostlinám ve stravitelnější formě jako dusičnany. Jedná se o půdní bakterie, které žijí volně a mají schopnost pronikat do kořenů, kde způsobí vznik hlízek.
Hlízkovité bakterie tak nejen dodají dusík dané rostlině, jeden z nejdůležitějších prvků potřebných pro růst rostlin, i ostatním rostlinám, ale podílí se na koloběhu dusíku v přírodě. Rostliny tak díky hlízkovitým bakteriím mohou žít i v půdách chudých na dusík. A co poskytuje rostlina na oplátku bakteriím? Je to hlavně voda a organické sloučeniny, ale nikdy ne tolik, aby sama rostlina nějak strádala.
Jak pěstovat bobovité rostliny na zahradě
Již několikrát jsme si na našich stránkách říkali, jak důležité a výhodné je výsev zeleného hnojení. Dodáte jím živiny a přispějete tím k získání vyšší úrody. Bobovité rostliny jsou právě z těchto důvodů pro zelené hnojení velmi vhodné. Nejen, že obohacují půdu o dusík, ale většinou mají hluboké kůlové kořeny, které půdu zároveň nakypří, čímž zlepšují její strukturu. Bobovité rostliny jsou důležité při regeneraci půdy a díky tomu je nutno aplikovat méně chemických přípravků na případnou ochranu rostlin.
Jaké rostliny patří mezi bobovité?
Čeleď bobovité (Fabaceae) je velmi rozmanitá a patří sem nejen trvalka vlčí bob mnoholistý čili lupina, ale také jetel inkarnát i jetel luční, vikev nebo hrách či fazol. Dále do bobovitých patří hrachor, komonice či vojtěška setá. Uvádí se, že bobovité rostliny dokáží plochu půdy jednoho hektaru obohatit až o 40 kg dusíku, což odpovídá zhruba množství 250 kg ledku vápenatého, které díky tomu nemusíte kupovat.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
