Také je pro vás zima už moc dlouhá a nemůžete se proto dočkat, až se zase pustíte do zahradnických prací? My tomu samozřejmě rozumíme, ale nejspíše bude dobré, pokud si dáte pozor na určité činnosti, které jste třeba až doposud provozovali bez problémů a kdy jste se, neznalí poměrů, dopouštěli porušení zákona. Samozřejmě, pravděpodobně jste o tom ani neuvažovali, při tak běžných činnostech jako je třeba likvidace suché trávy ze zahrady, o zákonech člověk ani neuvažuje. Pojďme si ale raději alespoň o těch nejdůležitějších zahradnických zákonech něco říct, než se do problémů opravdu dostanete.
Proč se nesmí pálit listí
Shrabete listí a přemýšlíte co s ním? Na našich stránkách vás pravidelně informujeme o tom, jak s tímto zahradním, a cenným, odpadem co nejlépe naložit a tou nejzazší možností je ho spálit. Jednak přicházíte o cenný materiál, který můžete využít i jinak a mnohem praktičtěji, jednak se tím můžete dopouštět porušení zákona. Nejen, že můžete obtěžovat sousedy vznikajícím dýmem, ale při neopatrném pálení může vzniknout požár. Pokud tedy nemáte jinou možnost, co s listím, pálit ho můžete pouze v období, kdy není vydán zákaz o rozdělávání ohňů, což bývá v létě. Dále musíte odpad pálit pouze v ohraničeném ohništi, ideálně za bezvětří. Nikdy oheň nesmíte nechat bez dohledu a vždy byste měli mít po ruce připravené možnosti, jak případné rozšíření ohně uhasit. Po skončení pálení ohniště dobře uhaste. Vypalování suché trávy je již dlouho zakázáno, a to dokonce několika zákony, za jejich porušení vám hrozí tučná pokuta. Takže pálení zkuste úplně vymazat ze zahradnických pracích a listí či suchou trávu využijte do kompostu či bioodpadu, ušetříte si mnoho nepříjemností.
Kácení stromů byste měli v určitých případech hlásit
Jestli si myslíte, že na své zahradě si můžete vzrostlé stromy kácet tak, jak uznáte za vhodné, úplně pravda to není. Strom můžete bez povolení pokácet v případě, že ohrožuje lidské zdraví či hrozí poškození majetku. Rovněž, pokud je strom silně napaden nějakou chorobou či škůdcem a hrozí jeho šíření do okolí. Nejsou-li to památné či jinak významné stromy, lze bez povolení kácet stromy, jejichž obvod kmene ve výšce 1,3 m nad zemí je do 80 cm. I tak byste to ale měli místnímu úřadu nahlásit a to do 15 dnů od pokácení, většinou jde pouze o formalitu. O povolení se tedy žádá na městském úřadě příslušné obce, někdy se totiž může jednat o vzácné či památné stromy, které se na vašem pozemku nachází a není tedy od věci svůj záměr na úřadě probrat. Díky tomu se možná vyhnete možným problémům a tahanicím.
Komu patří ovoce z větví
Aby se předešlo případným sporům, je vždy dobré dodržovat zákonnou vzdálenost výsadby od hranice pozemku, kdy v případě velkého stromu je vzdálenost od hranice 3 metry a u keřů (což by mělo platit i u živého plotu) je to 1,5 metrů. Ale, i když soused tuto vzdálenost dodrží, i tak k vám mohou přerůstat větve z jeho stromu, které jsou plné ovoce. Jakmile vidím, že na moji zahradu přesahuje větev obsypaná jablky, nevidím důvod, proč si neutrhnout, že? Ale to byste právě neměli, tedy nesmíte jablka či jiné ovoce trhat ve chvíli, kdy ovoce je ještě na stromě, to byste porušili zákon. Ale, pokud jablko spadne na zem, na váš pozemek, pak si ho můžete sebrat. To ale platí i o spadaném listí, spadne-li k vám, měli byste si ho uklidit sami. Vždy je dobré, udržovat se sousedy dobré vztahy, pamatujte na to, až se budete rozčilovat, že k vám spadlo jeho jablko nebo listy. Pokud vám vadí sousedova přesahující větev k vám, slušně ho požádejte, aby ji zakrátil.
Na vaší zahradě nemají invazivní rostliny co dělat
Slyšeli jste již někdy o zákonu o rostlinolékařské péči, který mj. upravuje i povinnost každého majitele, a je jedno, zda se jedná o soukromníka či obec, aby se řádně staral o svůj pozemek? Všichni, kdo máme nějaký pozemek, bychom se o něj měli také starat, tzn. nenechat ho zarůstat plevelem, a hlavně invazivními rostlinami, které se pak samovolně šíří do volné krajiny a způsobují značné škody, a to nejen tím, že vytlačují naše původní druhy, ale škodí také zvířatům a lidem. Máte-li tedy pozemek, kam jezdíte jednou za rok, postačí, pokud ho necháte občas posekat a nenecháte plevel bujně růst. Invazivní rostliny se ale v současné době šíří hodně agresivně. Na našem území se jedná o zhruba 75 druhů rostlin, které jsou považovány za invazivní. Tento seznam se samozřejmě neustále aktualizuje, protože stále je k nám zavlékáno mnoho druhů, které pak na našem území páchají neplechu. Seznam invazivních rostlin, které by se neměly pěstovat na pozemku naleznete na internetu, nicméně patří sem třeba známý bolševník, křídlatka, kustovnice cizí, laskavec ohnutý, pajasan žláznatý ambrózie peřenolistá, netýkavka malokvětá a netýkavka žláznatá, pěťour maloúborný, střemcha pozdní, topinambur hlíznatý, vlčí bob mnoholistý, zlatobýl kanadský a zlatobýl obrovský.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
