Jak naplánovat osázení zeleninového záhonu?
Dáváte si rádi novoroční předsevzetí? Tak si tentokrát zkuste dát takové, které opravdu splníte a které bude jen pro vaše dobro. Včas si naplánujte zeleninové záhony, nejde ani tak o to, zda plánujete nějaké velké, užitkové plochy, nebo jen pár vyvýšených záhonů, vždy je dobré mít nějaký plán. Díky tomu vás pak na jaře už nic nezdrží a nepřekvapí.
Při zakládání zeleninových záhonů dodržte 4 základní prvky
1. Místo a tvar záhonu
V současné zahradní architektuře již dávno neplatí, že užitková část, potažmo zeleninové záhony, se umisťují pouze do zadních částí zahrady, kam nikdo pořádně neuvidí. Naopak, dnes se vše odvíjí hlavně od praktičnosti, takže se užitkové záhony umisťují co nejblíže k domu. Abychom potěšili i naše oko, například při výhledu z okna kuchyně, oživují se zeleninové záhony také vysetím letniček, třeba měsíčku, lichořeřišnicemi, afrikány nebo bylinkami. Zeleninový záhon přitom umisťujte na slunce, je jen málo druhů zeleniny, která zvládají stín. Je-li to možné, místo by mělo být také trochu chráněné před větrem, třeba nějakým plůtkem, jenž však nesmí příliš stínit.
Jaký tvar záhonu zvolit?
Nejpraktičtějším tvarem záhonu je obdélník, protože k jednotlivým plodinám se vždy dobře dostaneme a můžeme se o ně také lépe starat. Obdélníkové záhony navíc snáze přistíníme textilií či tkaninou v případě, že chceme mladé rostlinky ochránit proti nepřízni počasí nebo proti nájezdu škůdců. Šíře záhonů je vhodná taková, abyste od okraje dosáhli bez problémů do středu záhonu.
2. Jakou zeleninu pěstovat
To, jaké druhy zeleniny budete pěstovat, záleží samozřejmě na vaší preferenci a dobrém zvážení, co v kuchyni vůbec využijete. Není totiž nic horšího než pěstovat vybraný druh zeleniny jenom proto, že ho pěstuje sousedka.Nicméně, mezi stálice patří určitě plodová zelenina (rajčata, okurky, cukety a papriky), dále listová zelenina (salát, špenát) a samozřejmě také kořenová zelenina (mrkev, petržel či pastinák). Postupnou sklizeň si pak užíváme u druhů, které rychle rostou a je možné je vysévat s časovým odstupem, což nám zajistí neustálý přísun vitamínů. Mezi takové „rychlíky“ patří salát, ředkvičky, hrášek, fazole a kedlubny.
3. Na sadbu myslete už v únoru
Jestliže chcete ušetřit za sadbu zeleniny, která často stojí nehorázné částky a není ani kvalitní, buďte ekonomičtí a vypěstujte si ji sami. Není to nic složitého, stačí jen být našimi pravidelnými čtenáři, protože vás vždy včas upozorníme, jaký druh zeleniny si máte vyset a zapěstovat. Jako první se již v únoru vysévají papriky a lilky, které pro klíčení vyžadují vyšší teplotu 25 °C. v březnu se vysévají rajčata a kedlubny a v dubnu přijdou na řadu cukety, dýně a okurky. Pro výsevy používejte vždy čerstvý výsevní substrát a počítejte s tím, že klíčící rostlinky vyžadují dostatek světla. Pokud budete předpěstovávat sadbu třeba na okenním parapetu, kvůli vysokému rámu nemusí mít dostatek světla, a proto je výsevy třeba vyvýšit.
4. Nepodceňujte osevní plány
Při pěstování zeleniny se vyplatí dodržovat jasně daný osevní plán, neboli střídání plodin na jednom záhonu či stanovišti. Právě osevní plán si můžete sestavit teď v zimě, kdy je více času vše promyslet. Střídání plodin je velmidůležité, protože každá zelenina z půdy odčerpává jiné živiny, má odlišné nároky na výživu a láká i rozdílné škůdce. Není proto moudré pěstovat stejnou zeleninu na jednom stanovišti více let, protože se tak připravíte o úrodu. V takové půdě se totiž začnou šířit stále stejné choroby a škůdci, a vy si tím zaděláte na pořádné problémy.
Střídání plodin v praxi během 4 let
Abyste pochopili princip střídání plodin, vysvětlíme vám to na našem příkladu, který by mohl být dobrou inspirací. V prvním roce na kompostem vyhnojeném záhoně můžete pěstovat brukvovitou zeleninu, např. kedlubny nebo květák, v druhém roce zde pěstujte zeleninu, která po živinách tolik nelační, a navíc je jich tady po brukvovité zelenině stále dostatek, například kořenovou zeleninu, jako je mrkev, petržel či celer. A třetí rok na tento záhon vysaďte bobovité rostliny v podobě hrachu či fazolí, které díky hlízkovitým bakteriím půdu obohatí o vzdušný dusík a připraví tak živiny pro další druhy. Čtvrtý rok se zde bude dařit třeba plodové zelenině, jako jsou lilky, papriky či cukety.
O autorce: Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
