Praxe

Paní Zima už začíná vystrkovat drápky, a ačkoliv nízké teploty mohou trvat třeba jen den či dva, i tak už u některých rostlin, především bylinek, dochází k jejich trvalému poškození. Je tedy důležité vědět, které bylinky jsou mrazuvzdorné a s nízkými teplotami se dokáží vypořádat sami, a které je nutno, před nepřízní počasí, ochránit. Jen tak totiž o ně definitivně nepřijdete.

Cykasy určitě znáte z filmů či knih o dinosaurech, protože právě cykasy patří mezi nejstarší rostliny na Zemi a rostly hojně již v prvohorách. Dnes roste poněkud vzácněji, o to více si ho ceníme jako pokojové rostliny. Ačkoliv mu ale dopřáváte pravidelnou péči, může se stát, že mu začnou hnědnout a zasychat listy, až postupně odumře celá rostlina. Co s tím? Kde jste udělali chybu?

Brsleny byly dříve trochu opomíjené keře, které si oblibu mezi lidmi získali docela nedávno. Vzrůstající zájem o tyto stálezelené keře je hlavně díky tomu, že jsou neskutečně odolné, zdobí zahradu po celý rok, nevadí jim mrazy a vydrží skoro všechno. Oblíbené jsou především jeho pestrobarevné kultivary, které mají vícero využití. Jestliže brslen na své zahradě ještě nemáte, pojďme si tohoto fešáka trochu představit a třeba se pro něj ještě dnes rozběhnete do nejbližšího zahradnictví.

Růže patří mezi nejoblíbenější květiny vůbec, není se tak co divit, že jich na světě existuje podle některých údajů až 300 samostatných druhů. Královny květin jsou ale také někdy pěkné citlivky, proto si zaslouží před zimou zvýšenou péči.

Při sklizni jablek nebo při jejich koupi v obchodě jste určitě narazili na malé tečky, pihy, na slupce. Možná vám prolétne hlavou, zda takové plody vůbec můžete jíst, protože čert ví, jak moc je to nebezpečné. Že se jedná o nějaký problém, je jasné, ale jak je to s tou konzumací takto napadených plodů? Rádi vám v tom uděláme konečně jasno.

Vlnatka krvavá je druh mšice, která se vyskytuje nejčastěji na jabloních, ale samozřejmě nepohrdne ani jinými dřevinami. Tento savý hmyz saje mízu z řezných ran či z vrcholových výhonků a jeho napadení je známé jako mšicová rakovina. Chcete-li své stromy proti tomuto škůdci ochránit, musíte zakročit právě teď, na podzim, kdy stačí udělat jednu zásadní věc. Necháte-li vlnatku krvavou na vašich dřevinách dál řádit, pak se nedivte, jakou paseku vám tento „rostlinný upír“ způsobí na jaře.

Jarní kvítí milujeme všichni. První poslové jara začnou vykukovat ze země už v únoru a potěchou pro naše oči jsou až do května, kdy předají žezlo další kvetoucí floře. Jenže abyste se mohli na jaře kochat, je potřeba cibulky narcisů, tulipánů nebo sněženek dát do země už teď. Přečtěte si návod, jak na to.

Slimákům stačí jedna noc na to, aby prokousali listy salátu či kapusty a požírají nově vysazené rostliny. Během léta se páří a na podzim snáší až 400 vajíček! A právě teď s otravnými plži můžete díky jednomu zahradnickému fíglu pořádně zatočit. Na našich zahradách totiž řádí od jara do podzimu, a proto nikdy není pozdě proti nim zasáhnout.

Pro někoho je chození na hřbitov a rozmlouvání s blízkými zesnulými pravidelný rituál, jiný zavítá ke hrobu jednou za čas a raději vzpomíná v klidu domova. Ať patříte do kterékoliv ze skupin, za pár týdnů budete konfrontováni s vyšňořenými hroby všech nebožtíků. Která zeleň se na hrob v období Dušiček hodí nejvíc? A která vám neudělá vítr v peněžence?