V květnu a červnu se rozhoduje o tom, jak bohatá bude úroda jahod. Nenechte proto jahodníky trpět žízní, včas podložte zrající plody a kontrolujte, zda jsou v pořádku. Co dalšího můžete udělat?
Že na vlastní jahůdky nepotřebujete velkou zahradu ani záhon, jste možná slyšeli, ale sklízet šťavnaté a sladké plody se nemusí podařit každému. Poslední horké roky se spoustou sluníčka jahodám sice prospívají, ale není to vše, co jahody potřebují a bez čeho se neobejdou.
Jahody patří mezi nejoblíbenější ovoce. Snad každý, kdo má zahradu, pěstuje alespoň pár jahodníků. Ale pokud zahradu nemáte, nevadí – vhodné odrůdy si můžete vysadit i do nádob na balkon.
Jahody jsou symbolem léta. Platí to i pro drobné měsíční jahody, které chutí i vůní připomínají jahody lesní. Pokud je vysejete na jaře včas, dočkáte se ještě v témže roce plnohodnotné sklizně.
Květopas jahodníkový škodí sice lokálně, ale při větším výskytu může zničit 50–80 % jahodníkových poupat. To se samozřejmě promítne do poklesu úrody jahod, a proto je dobré s tím počítat a v případě potřeby efektivně zasáhnout.
I když se nový záhon s jahodami zakládá obvykle koncem léta, můžete ho založit i na jaře. Je ovšem potřeba s tím začít včas, protože nejde jen o výsadbu sazenic.
Jahody patří k nejchutnějšímu letnímu ovoci, a není proto třeba je příliš představovat. Kolik toho o nich ale ve skutečnosti víte? Otestujte se v našem malém kvízu.
Najdete ji v parku, botanické zahradě, ale vysazuje se i do zahrad. Její plody podobné jahodám lákají k ochutnání, mohou však způsobit „menší“ otravu. Jahodku (nebo také pajahodku) proto obdivujte, srovnávejte s jahodníkem, ale nejezte.
