réva

Možná si myslíte, že po sklizni už vinná réva nic nepotřebuje. Pravý opak je ale pravdou! Podzimní péče o vinnou révu rozhoduje o tom, jestli příští rok budete sklízet hrozny jako ze zámku, nebo se smíříte jen s pár unavenými výhonky. Prozradíme vám jednoduché triky zkušených sadařů, které promění vaši zahradu v malou vinici.

Vinná réva je dnes již běžnou ovocnou rostlinou, která se pěstuje na většině zahrad. Nemusíte mít vinohrady, ale k radosti vám postačí třeba jen tři rostliny, které vám poskytnou dostatečnou úrodu sladkých hroznů. Při jejím pěstování ale často děláme, v dobré víře samozřejmě, zásadní chybu při závlaze. To je také ten důvod, proč žádnou sladkou odměnu nesklidíte, protože réva uhyne. Poradíme vám tedy, kolik vody je pro révu tak akorát, aby vás odměnila velkými a šťavnatými hrozny.

Panuje-li suché a teplé počasí, což teď v létě není zase takový problém, patří padlí révy mezi nejnebezpečnější houbové choroby. Rozvoj choroby může být velmi rychlý a hrozny pak bývají značně či úplně poničené. Jakmile tedy padlí na révě objevíte, na nic nečekejte a jednejte, poradíme vám, jak na to, abyste měli co největší úrodu této oblíbené bobuloviny.

Každoroční prořez je pro stromy a keře velmi důležitý. Pokud na to jdete správně, máte šanci udržet je zdravé, vytvarujete je a poskytnete jim prostor na nové výhony. Jenže tuto péči vyžadují různé druhy v jinou dobu. Víme, do kterých se pustit právě teď a které třeba ještě měsíc počkají. Špatné načasování by totiž mohlo rostlinám uškodit.

Révovníky jsou popínavé dřeviny pěstované pro své okrasné listy, ale hlavně dekorativní modré, modrozelené nebo oranžově žluté plody. Atraktivní bobule o velikosti hrachu se na rostlinách nejlépe vyvíjejí po horkém a suchém létě a zahradu zdobí i v říjnu.

Jednu z nejstarších a zároveň i druhou největší pražskou vinici byste našli v pražské Troji. Vinice sv. Kláry pokračuje v již téměř 800 let dlouhé tradici pěstování révy v Trojské kotlině. První zmínky o hospodaření na tomto území pocházejí z období vlády Přemysla Otakara I., a to na dochovaných listinách z roku 1228. K rozvoji pražského vinohradnictví došlo za vlády Karla IV. a svého největšího rozkvětu dosahuje za panování Rudolfa II., kdy je Praha právem nazývána „městem vína“.

Na chráněném místě u domovní zdi můžete vypěstovat sladké bobule vína i mimo klimaticky nejpříznivější vinařské oblasti.

I drobné zahradní stavby mají svou historii. Od prvních náhodných přístřešků se postupem času dopracovaly až k dominantám zahrad.