64,-Kč
74,- Kč
319,- Kč
Paní kapitánko, nejdříve se zeptám trochu na historii. Kdy oficiálně vznikl profesionální Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina?
Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina vznikl dne 1. ledna 2001 sloučením HZS okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. V současné době má HZS Kraje Vysočina 21 stanic profesionálních hasičů.
Téměř v každé větší obci existují dobrovolné hasičské sbory. Jak moc se na ně můžete spolehnout. Jsou přínosem pro profesionální hasiče?
S kolegy z jednotek sborů dobrovolných hasičů spolupracujeme při zásahové činnosti velmi úzce a jsou pro nás důležitými partnery. U řady událostí se stává, že jsou na místě jako první a zahájí nezbytné úkony při řešení mimořádné události před příjezdem profesionálních jednotek. Právem jim patří za jejich nasazení velké poděkování, protože drtivá většina členů jednotek sborů dobrovolných hasičů vykonává tuto činnost bez nároku na odměnu a ve svém volném čase.
Jak se chovat při grilování
Léto je jistě rizikovým obdobím vzniku požárů v rámci celého roku. Grilování a rozdělávání ohňů na zahradách má svá pravidla, která bychom měli všichni dodržet. Jaká jsou?
Ano, pro grilování určitě platí bezpečnostní pravidla. Než se do grilování pustíme, měli bychom řádně a důkladně prostudovat návod výrobce a seznámit se s tím, jak bezpečně gril používat. Důležité je pochopitelně tento návod důsledně dodržovat. V žádném případě není vhodné gril jakýmkoliv způsobem vylepšovat nebo „modernizovat“. Vybrat musíme také vhodné místo pro grilování. Gril by měl být za všech okolností stabilní a dostatečně vzdálený od hořlavých předmětů.
Jak je to u elektrických grilů?
U elektrických grilů je nutné dávat pozor zejména na nebezpečí úrazu elektrickým proudem. Pamatovat bychom měli také na pravidelnou kontrolu síťového přívodního kabelu. Tuto kontrolu zaměříme především na to, jestli kabel nevykazuje jakékoliv známky poškození. Elektrický gril nesmí být používán v blízkosti hořlavých látek, jako jsou papíry, záclony, závěsy, textilie atd.
Jsou plynové grily bezpečnější než ty elektrické?
U plynových grilů si musíme dát pozor na únik plynu a sestavujeme jej se zvýšenou opatrností. Důraz přitom klademe na připojování a odpojování hadic od tlakové nádoby s plynem.
Největší problémy asi mohou vzniknout u grilů na dřevěné uhlí, ne?
U grilů na dřevěné uhlí představuje největší nebezpečí odkapávající tuk, který kape přímo do rozžhaveného uhlí. Tyto grily jsou také méně stabilní a mohou se snadno převrhnout, toto riziko hrozí hlavně u těch levnějších plechových grilů. Pozor si musíme dát také na uhlíky a po ukončení grilování je důkladně uhasit.
Velmi často se griluje na balkóně. Na co si tam dát pozor?
Riziko vzniku požáru nebo úrazu číhá všude, jak při grilování venku, tak při grilování na balkóně. Na balkóně se většinou pohybujeme ve stísněnějším prostoru a také tam obvykle máme odložených i pár hořlavých věcí. Právě vedle nich by grilování v žádném případě probíhat nemělo. Nesmíme také zapomínat na to, že kouřem také můžeme do značné míry obtěžovat sousedy. Po ukončení grilování je nutné se podívat, jestli je gril opravdu vypnutý a zabezpečený. Rozžhavené uhlíky z grilu necháme zcela vychladnout a pak je nutné je uložit do popelnice.
Rozdělávání ohňů ve volné přírodě má svá omezení
Ve volné přírodě si běžně můžeme také rozdělat oheň? Existují vůbec nějaká omezení?
V lesích je zakázáno rozdělávat nebo udržovat otevřený oheň mimo vyhrazená místa, a to až do vzdálenosti nejméně 50 m od okraje lesa. Od stohu je možné rozdělávat oheň ve vzdálenosti nejméně 100 metrů.
Jak se chovat při bouřce, která nás zastihne venku
Při pobytu venku nás může také potkat bouřka. Jak se v ní máme chovat, abychom předešli zásahu bleskem?
Během bouřky nevycházejme zbytečně ven a raději si neplánujme výlety, pokud předpověď hlásí výskyt bouřek. Pokud se v době bouřky nacházíme venku, snažme se schovat. Bezpečný úkryt před bleskem poskytují budovy, zejména velké objekty s ocelovou nebo železobetonovou konstrukcí, obecně pak veškeré stavby chráněné hromosvodem. V přírodě se můžeme schovat v hustém lese a háji, nižším porostu nebo úzkém údolí. Naopak se rozhodně neschovávejme pod osamělými stromy, na okraji lesa, pod převisy nízkých skal, či v menších staveních bez hromosvodu. V bezpečí nejsme ani ve stavení s porušenou statikou (např. zpustlé polorozpadlé objekty), kde v případě úderu blesku hrozí další narušení zdiva a zřícení.
Kde hrozí největší nebezpečí zásahem blesku?
Největší nebezpečí zásahu bleskem hrozí při pobytu v otevřeném terénu a na vyvýšených místech, v bezprostřední blízkosti železných konstrukcí (sloupy elektrického vedení), vysokých osamocených stromů nebo vodních ploch. Nikdy se za bouřky neopírejme o zeď či skalní stěnu. Během bouřky nezůstávejme na kopcích a holých pláních. Překvapí-li nás bouřka na rozlehlé holé pláni, rozhodně nepokračujme dál v chůzi a nezůstávejme ve skupině. Nejbezpečnějším řešením je přečkat bouřku v podřepu s nohama a rukama u sebe – na zem si rozhodně nelehejme. Blesk je silný elektrický výboj atmosférického původu, velké nebezpečí hrozí při koupání, windsurfingu, plavbě v loďce, příliš bezpečné není ani telefonování, či práce s elektrickými a plynovými spotřebiči. Nezdržujme se v blízkosti potoků nebo na podmáčené půdě. Vhodný úkryt nepředstavuje ani stan či malá jeskyně ve skále. Sezení na izolační podložce (karimatka, batoh) nás před přímým zásahem blesku neuchrání. Za bouřky venku nepřenášejme kovové předměty – fungují jako hromosvod. Při pobytu v přírodě během bouřky neutíkejme ani se neschovávejme pod osamocenými stromy, v obou případech by vás blesk mohl zasáhnout. Bouřka je nejvíce nebezpečná do vzdálenosti 3 km (tj. zhruba 9 sekund mezi hřměním a bleskem), ale v bezpečném úkrytu raději zůstaňme až do doby, než bude bouře alespoň 10 km vzdálená (tj. zhruba 30 sekund mezi hřměním a bleskem).
Pálení listí na zahradě
Když zůstaneme ještě u pálení ohňů. Naše zahrádkáře a zahradníky jistě bude zajímat, zda mohou a za jakých podmínek pálit listí a ostatní organický odpad ze zahrady
Listí a ostatní organický odpad mohou zahrádkáři na svých zahradách pálit, pokud jim to nezakazuje obecně závazná vyhláška. Při pálení listí a odpadu opět platí pravidla. Nejdůležitější je vybrat místo, kde pálení budeme provádět. Ohniště bychom měli zbavit všech hořlavých materiálů a bezpečně jej oddělit od okolí (například kameny nebo pískem) pruhem širokým až jeden metr. Vždy je důležité rozdělávat jen takový oheň, který umíme sami zvládnout, jak uhlídat, tak také uhasit. Oheň nesmíme ponechat ani okamžik bez dozoru a po ukončení pálení jej důkladně uhasit.
Zásahová činnost hasičů je různorodá
K jakým případům hasiči v létě ještě vyjíždějí
Struktura naší zásahové činnosti v letních měsících je opravdu různorodá a velmi pestrá. Standardně zasahujeme u dopravních nehod, požárů, úniků nebezpečných látek, technických zásahů atd. V letních měsících evidujeme vždy zvýšený počet zásahů v souvislosti s bouřkami. Nejčastěji se jedná o odstranění stromů a větví z komunikací, které vytvořily překážku silničního provozu. Velmi časté jsou také výjezdy k likvidaci obtížného nebo nebezpečného hmyzu. Někdy se jedná v létě i o stovky výjezdů. U těchto událostí hasiči zasahují vždy, když hrozí nebezpečí z prodlení. Tedy v případech, kdy je ohrožen lidský život či zdraví.
Zásahy hasičů při odstraňování rojů
Kdy hasiči pomáhají při ochraně obyvatel před nebezpečnými roji hmyzu?
Mezi odůvodněné zásahy patří odstraňování rojů v místech, kde je velká koncentrace lidí. Tedy školy, dětská hřiště, úřady, centra, tam kde je přítomen alergik, senioři, nemocnice a podobně. Hasiči přitom zasáhnou vždy, když je naplněna zákonná podmínka hrozícího nebezpečí z prodlení, tj. že je nebo by mohl být ohrožen lidský život nebo zdraví. Není-li tato podmínka naplněna, tak hasiči na místo události vyjet nemohou a oznamovatel se musí obrátit na specializovanou firmu.
Jak se dozvíme, že podmínka nebezpečí z prodlení je opravdu naplněna?
Získat informace o tom, zda je naplněna podmínka nebezpečí z prodlení, je úkolem operátora tísňové linky. Ten od volajícího získá informace a na jejich základě operační důstojník krajského operačního a informačního střediska Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina posoudí, zda je podmínka naplněna a výjezd jednotky hasičů opodstatněný.
Pozor na zneužití výjezdu hasičů
Ze zkušenosti asi víte, že lidé mohou taková volání i zneužít. Co se děje pak?
Ano, dochází k případům, kdy volající (oznamovatel) událost zkreslí a velitel zásahu po příjezdu k místu události zjistí, že zásah hasičů není nutný. Pak je zásah proveden za úhradu nákladů nebo jej hasiči neprovedou vůbec a z místa události odjedou zpět na základnu.
Existují nějaká pravidla nebo zásady, které bychom měli dodržovat, abychom se nepříjemnostem, ke kterým je pak nutné volat hasiče, vyhnuli?
Velkou měrou může sám občan zabránit usídlení hmyzu ve svém obydlí tím, že provede utěsnění netěsností střechy, fasády, odstraní dutiny. Tím sníží možnost usídlení a donutí hmyz zahnízdit v přírodě, kde nikoho neohrožuje. O způsobu provedení zásahu na místě rozhoduje na základě provedeného průzkumu velitel zásahu. Nejčastěji je k odstranění obtížného nebo nebezpečného hmyzu použit vysavač, kterým je roj nasát a následně zlikvidován. V případech, že se jedná o včelí roj, pak hasiči velmi úzce spolupracují s místními včelaři. V žádném případě však nelze neznámé roje kvůli hrozícímu rozšíření nákazy včelařům odchytávat.
Na závěr našeho rozhovoru připomínáme našim čtenářům důležitá telefonní čísla, která by si měl každý zapamatovat pro případ jakéhokoliv nebezpečí
150 Hasičský záchranný sbor ČR
155 Zdravotnická záchranná služba
158 Policie ČR
112 Jednotné evropské číslo tísňového volání
Děkujeme paní kapitánce Ing. Petře Musilové za poučný rozhovor. Přejme si, aby lidé byli opatrnější, ohleduplnější a zbytečně neriskovali nejen životy svoje, ale i hasičů, kteří nám všem pomáhají.
