Zahrady ve stínu mají jistě své osobité kouzlo a klidně zde můžete mít svoji trucovnu. Právě teď, v létě, kdy panují poměrně vysoké teploty člověk hodně ocení každičký stín v zahradě. Takže už nehudrujte, že máte na zahradě jenom stín a pokuste se z toho vytěžit maximum. Uvidíte, že jakmile vaši sousedé uvidí, že i ve stínu mohou rostliny krásně růst, budou se po vás hned „opičit“ a vysadí si stejné druhy kapradin i do své zahrady.
Stín je v zahradě potřebný, ale kde ho vzít a nekrást?
Pokud jste teprve letos založili zahradu s novými stromky, které pravděpodobně nebudou mít již několik metrů a svojí korunou vám nebudou poskytovat dostatek stínu, musíte zkrátka vyčkat. Při plánování zahrady je vždy lépe počítat s již vyššími stromy, byť čím vyšší, tím jsou samozřejmě dražší. Jestliže potřebujete při výsadbě nových stromů v zahradě nějaký ten peníz ušetřit, což asi uvítá každý z nás, začněte spíše s výsadbou vyšších stromů než s výsadbou trvalek. Stromy vám totiž poslouží mnohem více.
Stinné kouty nejsou žádná pohroma
Nemějte obavy, že v případě stinné zahrady jste odkázáni pouze na břečťan nebo barvínek. Obě rostliny se dokážou, pokud jim jasně nedáme najevo, kdo je pánem, rozrůst, a ne vždy na zahradě dělají okrasu. Nikdy se nepokoušejte vysazovat druhy rostlin, které vyloženě vyžadují plné slunce nebo alespoň světlo, pěstovat ve stínu. Takové druhy vám zde sice budou chvíli živořit, ale buď nepokvetou vůbec nebo málo, postupně budou shazovat listy a budou i více náchylné na útoky chorob a škůdců. Zkrátka ve stínu pěstujte jen ty druhy rostlin, které to opravdu zvládnou. Na pěstování typu „pokus:omyl“ není čas a utrácíte i zbytečně peníze za nevhodné rostliny.
Kapradiny umí být okrasou každé zahrady
Kapradiny patří k těm nejtypičtějším druhům rostlin, které se vysazují do stínu. Mnohé z nich jsou stálezelené a mrazuvzdorné, takže vám zde udělají okrasu i přes zimu. Většinu druhů kapradin je možné pěstovat také v nádobách, takže máte-li stinný balkon, můžete kapradiny pěstovat i zde a zkrášlit si jimi své blízké okolí.
Tyto druhy kapradin vás nezklamou
Vhodných druhů kapradin existuje mnoho, ale mezi ty nejkrásnější, nejspolehlivější a nejčastější patří následující druhy. Nikdy ale kapradiny nevyrývejte v lese, abyste ušetřili za nákup rostlin. Neničte přírodu a vždy si nové rostliny zakupte v obchodě nebo poproste souseda, který kapradiny má, zda by vám nedal nějaké sazenice.
1. Osladič
Osladič obecný (Polypodium vulgare) je taková typická kapradina, která dorůstá do výšky 40 cm. Své jméno získal dle sladce chutnajícího oddenku. Listy osladiče mají světle zelenou barvu a v mládí jsou spirálovitě stočené. Během sucha se jeho čepele svinou, aby se tak rostlina chránila před nadměrným výparem vody. Jednotlivé lístky mají na konci kulatou čepel, a tím se také liší od ostatních druhů kapradin. Osladič se hodí jako podrost pod stromy, keře a jako výplňová zeleň do stinných míst zahrady. Velmi hezky vypadá kombinace osladiče s bohyškami nebo dlužichami. Sekaný oddenek osladiče je pak důležitou součástí substrátů pro orchideje.
2. Kapraď
Kapraď samec (Dryopteris filix-mas) je jedním z mnoha druhů kapradě, která dorůstá až do 1 metru. Listy kapradě jsou dvojitě péřovitě složené a mladé listy vyrůstají z krátkého, rezavě chloupkatého oddenku, jsou spirálovitě stočené a pokryté hnědými šupinami. Na rubu listů se tvoří dvě řady výtrusů, díky kterým se kapradina rozmnožuje. Pozor ale na ni, celá rostlina je jedovatá.
3. Kyvor neboli ceterák
Kyvor lékařský (Asplenium ceterach) patří u nás mezi kriticky ohrožené druhy rostlin a lidově se mu říká také „ceterák“. Kyvor dorůstá do výšky maximálně 25 cm, je to stálezelená kapradina a nejčastěji ho ve volné přírodě najdeme ve štěrbinách skal a na starém rozpraskaném zdivu. Je to velmi dekorativní kapradina a často se pěstuje jako skalnička. Listy kyvoru vyrůstají v trsu, jsou kožovité a jsou zelené i přes zimu. Na spodní straně listů jsou výtrusy, díky kterým se kyvor rozšiřuje.
4. Netík
Netík (Adiantum sp.) je kapradina s nejmenšími lístečky, které u kapradin mohou být. Velmi často roste samovolně ve sklenících, kde je vlhko a teplo a nejvíce se mu líbí ve spárách chodníku, zdí a podél cestičky. Netík vyžaduje dostatečně vlhké stanoviště, nejlépe ve stínu. Netík můžete pěstovat i jako pokojovou kapradinu, někdo ji pěstuje také v teráriu a jediné co vám v bytových podmínkách nepromine je pravidelné rosení.
5. Sleziník
Sleziník červený (Asplenium trichomanes) je drobná kapradina s listy většinou stálezelenými. Na našem území roste běžně na kamenitých podkladech, hlavně na skalách nebo ve spárách zdí. Sleziník má krátký oddenek, ze kterého vyrůstají listy v hustém trsu, a to maximálně do výšky 30 cm. Barva lístků je tmavě zelená, listová čepel je zpeřená s lístky eliptického tvaru. Právě na listech se opět tvoří výtrusnice s výtrusy, které dozrávají od července do září. Velmi známý je druh sleziník hnízdovitý (Asplenium nidus), který se běžně pěstuje jako pokojová kapradina.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
