Ovoce

Jedlé plody v zahradě, to nejsou jen jablka a jahody. Kromě dobře známých kanadských borůvek a v poslední době populárního muchovníku jsme pro vás vybrali několik tipů na méně známé a netradiční stromy a keře s jedlými plody, které jsou zároveň estetické a lze je pěstovat méně intenzivně. Tedy zasadit a nechat růst.

Borůvky patří po jahodách k nejoblíbenějšímu ovoci, které si navíc můžete sami jednoduše vypěstovat. Skutečnost, že nemáte zahradu, přitom nehraje roli. Stačí vám k tomu balkon.

Že na vlastní jahůdky nepotřebujete velkou zahradu ani záhon, jste možná slyšeli, ale sklízet šťavnaté a sladké plody se nemusí podařit každému. Poslední horké roky se spoustou sluníčka jahodám sice prospívají, ale není to vše, co jahody potřebují a bez čeho se neobejdou.

Každý ovocný druh, strom i keř, má specifické nároky na výživu. Obecně ale platí, že pro pěstování ovocných dřevin je základem dlouhodobá zásoba živin v půdě, kterou byste měli průběžně doplňovat.

Rybízy kvetou v dubnu až květnu. V některých letech ale červeným a černým rybízům malé plůdky opadávají. Říká se tomu sprchávání. Důvody jsou často dost nejasné: odrůda, počasí, podmínky... Přesto můžete sprchávání do určité míry ovlivnit.

Úzký živý plot z keřů bobulovin dokáže nahradit část oplocení malé zahrady, ale i odclonit soukromé zákoutí. Na keřích vysázených v jedné linii navíc dozrávají větší bobule v delších hroznech, které se snadno trhají.

Jahody patří mezi nejoblíbenější ovoce. Snad každý, kdo má zahradu, pěstuje alespoň pár jahodníků. Ale pokud zahradu nemáte, nevadí – vhodné odrůdy si můžete vysadit i do nádob na balkon.

Jahody jsou symbolem léta. Platí to i pro drobné měsíční jahody, které chutí i vůní připomínají jahody lesní. Pokud je vysejete na jaře včas, dočkáte se ještě v témže roce plnohodnotné sklizně.

Rybíz je nejlepší pěstovat jako keř, protože se na dobrém místě a při dobré péči může dožít desítek let. Navíc se snadno zmlazuje. Stromkový rybíz vypadá sice přitažlivěji, ale rychleji stárne. Možností je i stále oblíbenější tvar ovocné stěny.

Spousta ovocných dřevin, jejichž plody se v současnosti běžně konzumují, vznikla šlechtěním z planě rostoucích druhů. Ještě v polovině minulého století tak vedle jablek, hrušek, třešní a švestek rostly také trnky, mišpule a další dnes už zapomenuté ovoce. Proč zmizely?