Praktické postupy

Podzim bývá na zahradě spojený s úklidem po uplynulé sezoně, případně s přípravou na zimu a následující vegetační období. Ačkoli se týká hlavně venkovních záhonů, vyhnout by se neměl ani skleníku.

Dusíkaté vápno lze použít k dezinfekci půdy a zároveň jako hnojivo. Aby bylo jeho použití ale účinné, je třeba vědět, jak dusíkaté vápno funguje a jak ho na záhony aplikovat.

Křen je možné pěstovat jako vytrvalou zeleninu nebo jako jednoletou. Ačkoli druhý způsob poskytuje vyšší výnosy, v zahradách přetrvává první typ pěstování z matečného řízku.

Pokud rebarbora vytváří stále více slabých listových řapíků, nastal čas na její rozdělení a přesazení. Vhodným termínem je k tomu podzim, kdy rostlina začíná zavadat a zatahovat listy.

Kdo by příliš spěchal a otrhal ovoce ze stromů s předstihem, pozná to nejen na horší chuti, ale i na menší úrodě. A naopak: přezrálé ovoce nevydrží dlouhé skladování.

Muchovník se pěstuje jako keř nebo stromek, případně vícekmenný stromek. A ačkoli snáší dobře téměř jakýkoli řez, pro udržení každoroční plodnosti a pěstitelské formy je dobré určitá pravidla při řezu muchovníku dodržovat.

Pokud při zakládání záhonů odstraňujete z povrchu půdy travní drny, nezbavujte se jich. Zkompostováním z nich vytvoříte drnovku, která má po vyzrání řadu předností.

Pokud se chystáte na zahradě založit záhon a nechce se vám do rytí půdy, existuje snadné řešení v podobě instantního záhonu. I tak se totiž říká záhonu založeného jen pomocí kartonu a organické hmoty.

Nemáte-li na zahradě úrodnou půdu a nechcete-li s výsadbou užitkových rostlin čekat, než ji postupným zapravováním kompostu, provzdušňováním nebo třeba pískováním zkvalitníte, můžete plodiny pěstovat ve vyvýšených záhonech.

Pěstování rajčat na volných záhonech komplikovala vždy plíseň bramborová, a proto se pěstování oblíbené zeleniny soustředilo především do skleníků. Jenže se ukázalo, že hlavně kvůli vyšší vlhkosti vzduchu nevede pěstování „pod sklem“ vždycky k tak dobrým výsledkům, jak by mělo.