Špalír z ovocných dřevin se vejde i na tu nejmenší zahradu. Může mít podobu kvetoucího a plodícího živého plotu na okraji zahrady, ale může růst také na dřevem obložené stěně v závětří anebo na fasádě, která akumuluje teplo.
Podzim bývá na zahradě spojený s úklidem po uplynulé sezoně, případně s přípravou na zimu a následující vegetační období. Ačkoli se týká hlavně venkovních záhonů, vyhnout by se neměl ani skleníku.
Dusíkaté vápno lze použít k dezinfekci půdy a zároveň jako hnojivo. Aby bylo jeho použití ale účinné, je třeba vědět, jak dusíkaté vápno funguje a jak ho na záhony aplikovat.
Křen je možné pěstovat jako vytrvalou zeleninu nebo jako jednoletou. Ačkoli druhý způsob poskytuje vyšší výnosy, v zahradách přetrvává první typ pěstování z matečného řízku.
Pokud rebarbora vytváří stále více slabých listových řapíků, nastal čas na její rozdělení a přesazení. Vhodným termínem je k tomu podzim, kdy rostlina začíná zavadat a zatahovat listy.
Kdo by příliš spěchal a otrhal ovoce ze stromů s předstihem, pozná to nejen na horší chuti, ale i na menší úrodě. A naopak: přezrálé ovoce nevydrží dlouhé skladování.
Muchovník se pěstuje jako keř nebo stromek, případně vícekmenný stromek. A ačkoli snáší dobře téměř jakýkoli řez, pro udržení každoroční plodnosti a pěstitelské formy je dobré určitá pravidla při řezu muchovníku dodržovat.
Pokud při zakládání záhonů odstraňujete z povrchu půdy travní drny, nezbavujte se jich. Zkompostováním z nich vytvoříte drnovku, která má po vyzrání řadu předností.
Pokud se chystáte na zahradě založit záhon a nechce se vám do rytí půdy, existuje snadné řešení v podobě instantního záhonu. I tak se totiž říká záhonu založeného jen pomocí kartonu a organické hmoty.
Nemáte-li na zahradě úrodnou půdu a nechcete-li s výsadbou užitkových rostlin čekat, než ji postupným zapravováním kompostu, provzdušňováním nebo třeba pískováním zkvalitníte, můžete plodiny pěstovat ve vyvýšených záhonech.
