Brukvovitá zelenina je i v zimě na našich zahradách či sklenících k vidění, většina druhů perfektně zvládá nepříznivé podmínky počasí
Výjimečně otužilé druhy zeleniny lze pěstovat nejen na venkovních záhonech, ale také v nevytápěném skleníku nebo ve vyvýšených záhonech jen tak přikrytých bílou netkanou textilií. Napadne-li nějaká sněhová pokrývka, této zelenině to nevadí a stejně tak dobře zvládá holomrazy. Naopak, díky tomu, že přejdou mrazem bývá tato zelenina mnohem chutnější, protože škrob, který obsahuje, se díky nízkým teplotám přemění v cukry.
1. Kapusta kadeřavá – královna zimní užitkové zahrady
Kapusta kadeřavá je také nazývána lidově kadeřávek. Kadeřávek patří mezi nejen oblíbenou, ale hlavně pro naše zdraví prospěšnou zeleninu, která množstvím cenných látek předčí i listový salát. Kadeřávek sice patří do čeledi brukvovitých, stejně jako zelí či třeba květák, ale na rozdíl od nich netvoří pevnou hlávku a na lodyze vyrůstají střídavě velké listy se silně zkadeřeným okrajem. Původní druh má listy sivě zelené barvy, ale nově vyšlechtěné odrůdy kadeřávku už mají listy třeba karmínově červené.
Kadeřávek zajistí vitamíny po celou zimu
Kadeřávek je dužnatý a pevný a naprosto bez problémů odolává sněhu, chladu i holomrazům a lze jeho listy průběžně sklízet po celou zimu až do března. V uzavřené krabičce sklizené listy vydrží v ledničce až dva týdny. Pokud kadeřávek namrzne, díky přeměně škrobu v cukry mívá lepší a sladší chuť. Panují-li velmi silné mrazy s teplotou kolem – 20 °C, kadeřávek sice namrzne, ale i po zmrznutí je možné listy stále konzumovat.
2. Růžičková kapusta
Dalším druhem zeleniny, která má výbornou chuť až po přemrznutí je růžičková kapusta. Tato kapusta vytváří typické růžičky na košťálu, který bývá asi metr vysoký, přičemž barva růžiček bývá buď zelená či načervenalá. Růžičková kapusta velmi dobře snáší nízké teploty, a to až do – 12 °C. Při zimní sklizni byste ale neměli odlamovat pouze jednotlivé růžičky, ale raději odříznout celý košťál s růžičkami.
Kapustičky jsou cenným zdrojem vitamínů
Růžičková kapusta není u každého oblíbená, a to především díky její typické chuti a vůni. To, že se netěší oblibě jako ostatní druhy zeleniny je velká škoda, pravidelnou konzumací kapustiček lze bojovat proti stresu, depresím, má příznivý účinek na naši psychiku a její vlastnosti oceníme hlavně v zimě, kdy nám posiluje imunitu. Růžičková kapusta má velmi nízkou kalorickou hodnotu, takže ten, kdo bude chtít po Vánocích shodit nějaká ta přebytečná kila, by si právě růžičkovou kapustu měl dopřávat pravidelně.
3. Špenát
Mezi listovou zeleninou je mnoho druhů, které snáší zimu. Patří sem zejména špenát, který můžete sklízet průběžně. Pokud patříte mezi pěstitele špenátu nejspíše víte, že pěstovat špenát v létě dá vcelku zabrat, protože v tuto dobu nejvíce vybíhá do květu. Takže nejlepší dobou pro výsev špenátu je buď jaro, nebo podzim. Špenát velmi dobře zvládá chlad, takže pro zimní sklizeň ho lze vyset do skleníku či na záhon s krytem. Pro zimní sklizeň se špenát vysévá nejpozději do konce října, vyzkoušet můžete například odrůdu Winterriesen, kterou lze pěstovat celoročně.
Špenát se sklízí postupným otrháváním listů nebo vyříznutím celé rostliny i s kořeny. Aby špenát rychle zregeneroval, obnaženou zem po odebraných rostlinách znovu zakryjeme a ochráníme tak ostatní rostliny před promrznutím.
Na co myslet při pěstování zimní zeleniny: zvažte vhodné místo
Ještě před tím, než budete přemýšlet o pěstování zimní zeleniny, předem dobře zvažte vhodné stanoviště. Zelenina vyžaduje dostatek světla a vláhy. Ačkoliv se to nezdá, právě dostatek závlahy je potřeba v případě, že zimní zeleninu pěstujete ve skleníku. Zde je totiž půda izolovaná od okolí, voda do ní nestéká jako na venkovním záhoně a půda si tak nemá odkud vodu vzít do zásoby.
Při silných mrazech pomůže sláma
Při pěstování zimní zeleniny na venkovních záhonech rostlinám v zimě svědčí, byť jsou otužilé, pokud je ze stran ochráníte vrstvou slámy, chvojí nebo v případě hodně silných mrazů přes zeleninu přehodíte bílou netkanou textilii. Ta má totiž tu velkou výhodu, že je propustná pro vodu a světlo, ale dokáže rostliny ochránit před mrazy.
I sklizeň v zimě má svá pravidla
Chystáte-li se sklidit zeleninu a zpestřit si tak svůj jídelníček, vždy sklízejte za suchého počasí. Jakmile se totiž oteplí a je vlhko, zeleninu vám bude ohrožovat plíseň. Po odstranění části rostliny nebo rostliny celé, celou rostlinku znovu přihrňte, abyste ji ochránili před chladem a lépe zregenerovala.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
