Kromě moření hlíz zajistí dobrý zdravotní stav mečíkům i každoroční střídání záhonů. Důvodem je výskyt houbových chorob, jejichž původci mohou v půdě přetrvávat i desetiletí.
Jihoamerický šťavel hlíznatý, zvaný krátce oka, pochází z Peru, ale daří se mu i v našich podmínkách. Jeho stonkové podzemní hlízy dorůstající síly prstu se tepelně upravují a konzumují.
Hlízy brambor se vysazují na záhony v poslední dubnové dekádě. Kromě správné přípravy půdy je proto nezbytné sadbové brambory včas na výsadbu připravit, tzn. narašit, předklíčit nebo zakořenit.
Batátům se někdy říká sladké brambory, což je trochu zavádějící označení. Batáty jsou mnohem teplomilnější rostliny, které se do Evropy dostaly z Ameriky ještě před bramborami. Stejně jako brambory je ale můžete na zahradě pěstovat.
Čistec hlíznatý patří do stejné čeledi jako máta nebo levandule, ale nepěstuje se kvůli květům, listům nebo vůni, nýbrž kvůli jedlým zaškrcovaných hlízkám, které vyrůstají na konci podzemních oddenků.
Pěstování mečíků je snadné, když víte, jak na to. Klíčové jsou zdravé hlízy, správně vybrané místo, termín a způsob výsadby a ochrana před třásněnkami. Zbytek je už skoro hračka.
Zařazení mezi cibulnaté či hlíznaté rostliny nemá vliv na způsob jejich pěstování. Některé přezimují v zemi vždy, jiné jen pod ochranou mulče, další se musejí na zimu vyrýt a uskladnit při teplotě nad 10 °C. Liší se rovněž doba jejich výsadby a péče během roku. Přesto je dobré vědět, jak cibuli od hlízy rozeznat.
Že neznáte topinambur? Ale jděte. Roste v zahradách ve městě i na venkově, v přírodě i na skládce. Jen jste možná nevěděli, o jakou rostlinu jde a že pod zemí vytváří jedlé hlízy.
