zelenina

Ředkvičky patří mezi nejranější druhy zeleniny a když budete mít chuť a půjdete na jejich výsev chytře, můžete je sklízet téměř celý rok. A chtít byste měli, protože tyhle malé bulvičky jsou doslova zdravotním zázrakem.

Ceny zeleniny letí strmě nahoru, a tak není od věci přemýšlet i o pěstování té, kterou jste doteď možná přehlíželi. Třeba jsou to u vás právě brambory, které řada lidí nepěstuje proto, že na záhonech zaberou spoustu místa a v obchodě stály doteď s nadsázkou pár korun.

Mrkev je taková záhadná zelenina. Na pohled vypadá nenáročně, spousta zahrádkářů už si na ní ale vylámala zuby a její pěstování radši vzdala. Přitom pěstování mrkve není nijak složité, když víte, jak na ni.

Zima sice ještě neřekla poslední slovo, ale už teď se můžete pustit do výsevu první rané zeleniny a salátů. A to dokonce i když nemáte na zahradě skleník či pařeniště. Je jen potřeba vybrat odolné rané odrůdy a správně s o ně postarat. Daří se jim totiž i za nižších venkovních teplot.

Kompost je bohatý na minerální živiny i na humus a je vynikajícím hnojivem pro zeleninové záhony. Nejvhodnější čas pro jeho rozhození je právě teď. Vyberte si den, kdy nebude půda příliš vlhká. Vyzkoušejte ji mezi dvěma prsty, a pokud už nemaže, dejte se do práce.

Možná také znáte zahrádkářskou poučku o tom, že papriky se sejí na Valentýna a rajčata na Josefa. Záleží samozřejmě na konkrétní oblasti pěstování, takže se na uvedené termíny striktně nevažte, k základní orientaci o únorovém a březnovém výsevu našich nejoblíbenějších zelenin se ale hodí.

V dobách, kdy se naše babičky vdávaly a pořizovaly si první děti, byla vlastní zahrada hlavním zdrojem obživy. A proto bylo naprosto zásadní, jestli se něco urodí i kolik toho bude. Když se dnes zeptáte svých (pra)prarodičů, co a jak v mládí pěstovali, budete nejspíš překvapeni řadou neotřelých fint.

Údajně vysokým obsahem železa ve špenátu se nechal oklamat nejen Pepek námořník. Chybně prezentované vědecké výsledky napomohly tomu, že byl špenát po desetiletí považován za bezedný zdroj železa. Přesto by neměl v kuchyňské zahradě chybět.

S výsevem celeru, ať už bulvového, řapíkatého nebo listového, začněte v únoru. Má totiž dlouhou vegetační dobu a může trvat až dva měsíce, než ze semen předpěstujete sazenice připravené k výsadbě na záhon.

Zeleninové odřezky obvykle skončí v koši, v lepší případě na kompostu. Nemusí to tak ale být. Některé z odřezků můžete znovu oživit a vypěstovat si z nich doma na okně čerstvou zeleninovou nať.